Už 5. října mají vypuknout oslavy 170 let značky Pilsner Urquell, jež doprovází ohromná kampaň spuštěná Plzeňským Prazdrojem. Po boku velkolepé televizní a internetové kampaně si značka bude žádat pozornost i prostřednictvím jedinečné dražby 17 unikátních lahví. Pivovar také připravuje knihu mapující svou celou barvitou historii. Na plzeňském náměstí Republiky, kde se mimochodem nachází i butik rodinného hodinářství Altman, se také uskuteční veřejná oslava, během které se bude čepovat lahodný mok ze speciálně vyrobených dubových sudů, jež mají asociovat stálost původní receptury.

Pro své 170. narozeniny si nechal pivovar postavit také svůj pivní orloj, na jehož začátcích stály takové české ikony, jakými jsou Jan Prokop a designér světového formátu Michal Jelínek. O hodinářskou část orloje se staral mistr hodinář Martin Brož, člověk nad míru povolaný v otázkách věžních hodin, protože patří mezi málo těch, kteří se o dochované mechanické věžní hodiny pravidelně starají (má totiž na starosti hodiny umístěné na secesní budově na rohu Václavského náměstí, které vyrobila firma Heinz v roce 1840). Na projektu orloje zanechal svůj podpis při výrobě číselníku – speciálním kalením tvrzené sklo o 20mm tloušťce, s navrtanými otvory pro indexy. Ty vyrobil, stejně jako ručky, z 2mm nerezového plechu vyřezáním laserem. Všechny kovové díly číselníku jsou barveny černou komaxitovou barvou. Ručky mají soustružené náboje pro uchycení na hřídele stroje. Stroj, respektive dva stroje, jeden pro hodiny a minuty a druhý samostatný pro mimostřednou vterinovou ručku, jsou sice elektrické, ale v rámci tak krátkého termínu dodání, nebylo možné uvažovat o řešení plné mechaniky. Nicméně, oba stroje jsou řízené radiovým signálem, který zajišťuje nejen jejich přesnost, ale především pak i synchronizaci s digitálními panely zobrazujícími odpočet času do okamžiku oslavy výročí 170 let od založení Plzeňského Prazdroje.

Zodpovědnost za kovářskou a pasířskou část díla na sebe vzal Robert Kabeš, prototyp kováře, který přesvědčí nejen kvalitou a fortelem svého řemesla, ale i inteligencí a duchovním formátem. Protože orloj je moderní interpretací klasických hodin s větším počtem zobrazovaných údajů, neobešel se celý projekt bez elektroinženýra Pavla Korčáka, který řešil veškeré otázky spojené se zobrazovacími panely, akustickými prvky, jejich programováním a řízením. Na starost měl i kompletní elektromontáže prosvětlených prvků designu.