Co je to vlastně číselník? V podstatě se jedná o nejtvárnější část hodinek, na jejíž ploše jsou vyobrazeny základní ukazatele sloužící k určení času nebo dalších komplikací nabízené zvoleným typem strojku. Spolu s ručkami dovolují jeho indexy či číslice odečtení měřených údajů. Tato součást hodinek, často nazývána i jako ciferník, je tedy největší plochou viditelnou pod sklíčkem hodinek. Jeden od druhého se může lišit v mnoha aspektech, jako je jeho tvar, čitelnost, styl provedení či barevnost.

Ve většině případů jsou číselníky zhotoveny z kovu, ale v rámci zkrášlení svých časomír sáhla řádka společností po materiálech, jako je dřevo, sklo či drahokamy a perleť, jejichž vrstva je na zmíněný kov přilepena. Povrch klasických číselníků však může být různý, nejčastěji barvený, případně pokovený a následně lakovaný, rytinami dekorovaný nebo dokonce malovaný a následně vypalovaný- tak zvaný smaltovaný.

Jednou z nejdůležitějších prvků číselníku jsou, tedy samozřejmě po logu společnosti, také hlavní znaky, jako jsou indexy a využitá římská či arabská číslice. Ty mohou být na číselníku natištěné, ručně malované nebo manuálně aplikované – tedy reliéfní. Každá značka či modelová linie má však svůj styl. Odkud však inspiraci čerpat?

Ve Villeret, v bývalé budově manufaktury Minerva, kterou od roku 2006 vlastní skupina Richemont, se rozhodli navázat na svou bohatou historii, která se psala už od roku 1858. Pod hlavičkou Institut Minerva de Recherche en Haute Horlogerie zde Montblanc vytváří ty produkčně nejnáročnější časomíry, jejichž produkce dosahuje pouhých 250 modelů ročně a to maximálně!

S úctou k tradici společnosti Minerva ze Montblanc od roku 2007 vytváří své horologické klenoty ručně a s využitím původních strojů. Vznikají zde i vlásky a věnce setrvaček a nad strojky s architekturou dob dávno minulých, jako kdyby se čas zastavil. Mají tak stejného ducha a poselství, jako před několika desítky lety. Stejně je tomu právě u číselníků. Jejich vzhled totiž vychází z původních, přičemž v případě chronografů striktně nese atributy svých předchůdců. Ty jsou a vždy byly ke strojkům umístěny povětšinou prostřednictvím dvou až tří nožek, které bývají uchyceny z boku malým šroubkem, případně výstředníkem, závlačkou nebo pružinkou.

V manufaktuře nechybí ani muzeum historie, kterou mapuje vskutku podrobně. První vlastní in-house strojek zde vznikl už v roce 1902, přičemž během osmi let vývoje byla doplněný i o celou řadu chronografů kapesních hodinek. První strojek určený pro náramkové hodinky zde vznikl v roce 1923. Právě modely z této doby zkrášlují místní expozici, stejně jako číselníky z předválečného i poválečného období. Ty nejenom dotvářejí atmosféru podkrovního muzea, ale slouží jako inspirace dalších sběratelských počinů.