Sklářský výtvarník, designér a malíř skla František Jungvirt do své tvorby dlouhodobě promítá úctu k řemeslu a tradicím, které představuje v moderní podobě. Tento přístup odráží i aktuální spolupráce s francouzským pekařstvím Bread Society a floristickým ateliérem Provoní.
Společně se inspirovali starými mistry, jejichž díla zachycovala krásu zátiší. Série uměleckých fotografií, pořízených fotografkou Annou Pleslovou, tak evokuje obrazy malířů nizozemského zlatého věku, jako byli Pieter Claesz, Adriaen van Utrecht a Nicolaes Gillis, či manýristického portrétisty Giuseppeho Arcimbolda.
První malby zachycující zátiší pochází z antického Řecka a Říma, z doby okolo prvního století našeho letopočtu. Ve středověku se tento motiv postupně vytrácel, v 15. století však došlo k obratu a rozvoj žánru dosáhl vrcholu během nizozemského zlatého věku.
V moderní době zátiší prošla proměnami, které korespondovaly s uměleckými směry a rozvojem technologií, například fotografie. Jednu z podob soudobých zátiší představuje spolupráce Františka Jungvirta s francouzským pekařstvím Bread Society a floristickým ateliérem Provoní.
„Věřím, že ta nejzajímavější díla vznikají tehdy, když se propojí zdánlivě odlišné světy. Na druhou stranu design a gastronomie mají společného víc, než se na první pohled může zdát. Ne nadarmo se říká, že jíme očima. Vizuální stránka jídla silně ovlivňuje naši chuť a celkový zážitek z jídla. Atraktivní a barevné porkmy povzbuzují chuť k jídlu, zatímco špatné naaranžovaní může zájem snížit. Práce s barvou, úpravou a prezentací na talíři je podobná jako při tvorbě uměleckých děl či vázání květiny. S pekařstvím Bread Society a květinářstvím Provoní navíc sdílíme stejné hodnoty a přístup k tvorbě, tedy úctu k řemeslu a tradicím spolu s touhou experimentovat. Těší mě, že společně můžeme představit klasický žánr v novém pojetí. Cílem našeho propojení bylo vytvořit hravá zátiší, která popírají klasický kánon prezentování skla, pečiva a květin,“ vysvětluje František Jungvirt.
Zatímco pro zátiší starých mistrů je typická harmonická kompozice, ta moderní se nebojí měnit perspektivu a běžně porušují pravidla symetrie i prostorové logiky. Právě takový přístup zvolila i trojice spolupracovníků. Na fotografiích Anny Pleslové se vázy, květiny i pečivo ocitají v nových perspektivách, odlišných od jejich původní funkce. Vázy ze z prostého nositele květin mění v promyšlenou součást každého zátiší, které floristka Markéta Hývnarová oživuje kombinací živých květin, zeleniny a hub. Posledním dílkem obrazu se stává pečivo Lucie Caïs Steblové, které podtrhuje celkový výjev. Vše je aranžováno v hravém stylu italského malíře Giuseppa Arcimbolda. Prolínání materiálů, struktur a barev na fotografiích vytváří koláž, která upoutá všechny smysly pozorovatele.
