Tuzemská hodinařina je na neustálém vzestupu. Tatam jsou doby, kdy nabídku kvalitních náramkových hodinek uspokojovaly pouze kolekce hodinek Prim Manufacture 1949 z Nového Města nad Metují. Dnes má náročný zákazník opravdu z čeho vybírat. Chce-li něco opravdu českého, může oslovit Luďka Seryna, který nedávno přišel se strojkem s vlastní architekturou, Ondřeje Berkuse, jenž se svým severským cítěním dokáže s damascenskou ocelí, bronzem nebo dokonce meteority dělat opravdové divy, nebo zajít do pasáže Alfa na Václavském náměstí a poptat svůj solitérní kousek u Martina Brože. Tento zručný hodinář dokonce nedávno založil, a to spolu s Honzou Prokopem, novou hodinářskou značku na jejíž dobrých základech zapracovalo hned několik předních designérů a dokonce proslulý architekt. Na české hodinářské scéně se tak podařilo etablovat nezávislým, tedy hodinářům využívajícím ke svým kreacím pouze vlastní prostředky, bez cizího kapitálu. A právě ve znamení nezávislosti se nesla i druhá prosincová sobota. Všichni tito odvážní mistři svého řemesla přijali pozvání internetového magazínu iLuxus a sešli se v budově Uměleckoprůmyslového musea v Praze, aby zde společně zapátraly po historických artefaktech, hodinách či kapesních hodinkách ve stálých expozicích. Ta, s názvem Stroje času, otevřela své prostory už v roce 2005 a od té doby stále láká milovníky horologie. Někteří tak zde byli již po několikáté, jiní prvně. Výjimečným hostem byl i klenotník David Kučera z Ostravy, který se zaobírá čistě zakázkovou výrobou luxusních šperků a již brzy se mu budeme na portálu iLuxus věnovat.
Do hledáčku obdivu Luďka Seryna padly zdobné interiérové rámové hodiny od Karla Balcárka z první čtvrtiny 19. století, které pochází, ostatně stejně jako on, z Mohelnice. Jedná se o nástěnné hodiny z mořeného dřeva se zlacenými detaily a bronzovými prvky. (Pro zajímavost další hodiny Karla Balcárka lze objevit i v obci Hnojice u Šternberku, a to na věži místního kostela Nanebevzetí Panny Marie, do které je dle místní kroniky instaloval 9. října roku 1863 za odměnu 700 zlatých).
Martin Brož pátral po inspiraci ve vzhledu historických kapesních hodinek, které ve sbírkách Uměleckoprůmyslového Musea tvoří sice malou část, nicméně skvěle reprezentovanou. Nechybí zde totiž jeho oblíbené barokní jednoručkové modely a navíc komplikované kousky s bicím mechanismem a automatony od takových mistrů, jakými byl A.L. Breguet, A. Bartholomy či F. Berthoud. Ty se zalíbily i Ondřejovi Berkusovi, který však studoval spíše techniky smaltovaných číselníků umělců dávných dob, mezi kterými nechybí I.P. Cin, F. Bocconi nebo J.D. Bourrit. Krásným klenotem jsou i místní secesní kapesní dvouplášťové hodinky navržené podle obrazu Alfonse Muchy a sestavené v dílnách manufaktury Zenith. 
Více fotografií je pak k prohlédnutí na portálu Photowatches.eu, který tradičně nechyběl.