Čeští sběratelé hodinek mohli během posledních let zaznamenat ohromný nárůst zahraničních značek na tuzemském trhu. Zatímco po roce 1989 se postupně otrkávaly první dychtivé brandy a postupně se dostávaly do podvědomí zákazníků, poslední desetiletí, jakoby bylo k nezastavení a žádná ze značek na nic nehodlala čekat. O své slovo se hlásí každá a viditelné chtějí být prostě všechny. K tradičním manufakturám, které lidé vyhledávají neustále, se tak postupně přidávají méně známá jména. Zatímco první polovina posledního dvacetiletí České republiky byla věnována spíše jménům, jako Omega, Rolex, Longines či později Patek Philippe, Jaeger-LeCoultre a Audemars Piguet, polovina druhá dala šanci takovým, jako je Franck Muller, Roger Dubuis nebo třeba DeWitt a DeBethune. Této šance se chopili i ti tuzemští mistři, o kterých na portálu iLuxus pravidelně informujeme.  

Jelikož jsme se v dnešním příspěvku rozhodli vrátit v čase, rádi bychom představili právě jeden z raných kousků mohelnického hodináře Luďka Seryna. Dnes je jeho jméno mezi hodináři velmi známé, v době jeho začátků tomu tak však nebylo ani zdaleka. A zatímco dnes jeho šikovné ruce pracují na vysokých komplikacích, pohrávají si s minutovými repeticemi a chronografy, ještě před několika lety byl odkázán, tedy co se strojku týče, na další dodavatele. Chvilku mu tedy trvalo, než zcela dostál svého vytyčeného One Man Company, cesta k dokonalosti je však vždy daleká a rozhodně klikatá. Vraťme se tedy na chvilku do doby, kdy mladý hodinář neuměl zcela sám navrhnout nový strojek, ale nebál se myšlenky. Je zřejmé, že v jeho případě ambice vedly k úspěchu.
První zakázka na opravdu pouzdra quartzového chronografu vzbudila v Luďkovi Serynovi zvláštní touhu po vlastních hodinkách se svým jménem na číselníku. Při konstrukci prvního stříbrného pouzdra se tedy rozhodl, že navrhne něco kompletně vlastního. To se psal rok 2007 a zdaleka netušil, že to co se bude muset v následujících měsících naučit, bude absolutní hračkou v porovnání s tím, co jej vlastně v budoucnu čeká. Netrvalo dlouho a první návrhy na obdélníkové pouzdro byly na světě. V roce 2008 tak vznikl první stříbrný prototyp hodinek, které si později vysloužily pro svůj tvar jednoduché označení Rectangular a dodnes je lze najít v databázi hodinek na stránkách Buben & Zörweg, a to spolu s pokyny nátahu v luxusních natahovačích.
Celkem v tomto designu vzniklo pouhých devět modelů, přičemž každý byl něčím odlišný. Nám se podařilo sehnat model s číslem 1/09, tedy vůbec první, který v roce 2009 zhotovil! Jeho obdélníkové pouzdro (s dnes už ikonickými dutými nožkami s integrovaným šroubem uchycujícím stěžejku) ze žlutého 14kt zlata dosahuje drobných rozměrů 30 x 35 mm, z čehož je celkem zřejmé, že byly koncipované pod rukáv saka – tedy jako ryze společenské hodinky. Jejich malým rozměrům odpovídal i uložený strojek ETA 2824, který se stará o chod ručně vyráběných ruček. Ručně bylo broušené i minerální sklíčko fasetované v pouzdro, k jehož výrobě nebyla zapotřebí žádné elektrické energie. Vše vznikalo starými klenotnickými postupy a bez kompromisů. Jelikož chvilku trvalo, než se Luděk Seryn naučil sám vyrábět své číselníky, je u tohoto exempláře ještě tištěný, a to s římskými číslicemi. Kožený řemínek už tenkrát vyráběl Ondřej Šíma a dodával celým hodinkám nádech exklusivity a hlavně plnohodnotného českého výrobku, který se právem mohl pyšnit označením „hand made“.
Jak vnímat takové hodinky dnes? Jsou zcela jistě stejně nadčasové, jaké byly před čtyřmi lety. Určitě na nich však lze vnímat mnoho nedokonalosti, stejně jako budícího se potenciálu a neuvěřitelného nadání. Ti, kteří byli u prvních hodinek zachránce mohelnického hodinářského řemesla tak rozhodně nemají o čem pochybovat. Udělali dobře, že si své hodinky od nezávislého ateliéru, kterým byl a je One Man Company, objednali. Jedno je totiž jisté. Luděk Seryn je stále produktivní, kreativní a stále plný nápadů. Zatím co on profesně roste, jeho hodinky se na sekundárním trhu stále více zhodnocují – ostatně jako jeho práce. Vždyť porovnejme jen pořizovací ceny jeho hodinek. Zatímco v jeho začátcích vycházel stříbrný unikát na 60 000 Kč, dnes vyjde jeho zlatý Carabus na 800 000 Kč, ale to už je zase jiný příběh…