Doby, kdy se na královských dvorech stoly prohýbaly lahůdkami a nejrůznějšími delikatesami, jsou již dávno pryč. Obecně lze říci, že dnešní doba se inspiruje trendem, který udává krok směrem k střídmosti. Znakem kultivovaného stolování je jednoduchý styl a malé porce. Tradiční pojetí, kdy jsme za pár korun dostali porci, která byla přes celý talíř je již přežitek. Těžiště dnešního společenského stravování je posunuto nad klasický ryze účelový proces, a to vzhledem k pestrosti pokrmů a většímu množství chodů. Stále více národů, nejen Francouzi nebo Arabové, stráví u jídla více času. Dobře vědí, že jídlo sbližuje, a tak při něm probírají různá společenská, pracovní nebo i rodinná témata, jelikož mnohé problémy se u jídla řeší daleko příjemněji a méně konfliktně. Nikdo se dnes již nepozastavuje nad tím, že by si měl vybrat více chodů, ba právě naopak, rádi vybíráme z jídelního lístku. Každý má zažité minimálně tři chody: předkrm, hlavní chod a moučník. Důraz se klade především na chutě a kombinace. Nevelká, ale za to výtvarně a zajímavě uspořádaná porce svědčí o vysoké kvalitě. Každá z ingrediencí vytváří originální dílo, které je připraveno konkrétně jen pro danou osobu.
Oblibu si tak získává například i zdánlivě všední pokrm jako je například paštika. Tu vnímá většina lidí jako roztíratelnou pastu, kterou znají z dětství a dostávali ji namazanou na chleba. Ale právě paštiky patří k pochoutkám, které kdysi nechyběly na jídelníčku na královských dvorech. Historie této lahůdky sahá až do starého Egypta, Řecka i Říma. Všeobecně je známo, že této delikatese přišli na chuť především Francouzi a Belgičané, kteří se zasloužili o její vylepšení a dovedli ji k dokonalosti. Moderní podoba paštik se nedá upřít ani štrasburskému šéfkuchaři Jeanu-Pierru Klausovi, který připravoval paštiky z přetučnělých jater uměle překrmovaných hus. Není to tak dávno, co i naše společnost vnímala paštiky jako produkt, který byl spojován převážně s vesnickou zabijačkou a nedokázala si ji představit jako delikatesu, která dokáže na základě vybraných surovin polahodit nejen oku, ale i kdejakému vybranému gurmánskému jazyku. Základní směs je obvykle jemná a roztíratelná. Do ní se dále vmíchávají většinou hrubší kousky netradičních ingrediencí. Například ovoce, hrubé koření či zelenina, ale svoji oblibu si získávají i paštiky, do kterých se přidává víno, šampaňské nebo brandy. Směs se následně prováří při teplotách 100°C do úplného prohřátí. Paštiky je důležité nechat pár hodin odležet, aby se jejich aroma plně rozvinulo. Pochutnávat si na těchto delikatesách je možné nejen v restauracích, ale samozřejmě i v klidu domova. Záleží na každém, jestli si ji připraví doma dle vlastních ingrediencí nebo využije například delikátní paštiky od Pâté du Chef. Paštiku pak stačí jen podle své představy a chuti dozdobit a vychutnat si ji v atmosféře domova s přáteli nebo rodinou.