Miluje cestování, kolečkové brusle, tráví čas s přáteli, kterých má poměrně dost díky svému businessu a miluje francouzské buldočky. Andrea Hurychová je jednou z výrazných osobností českého influencer marketingu. Má vlastní agenturu a i když je na sociálních sítích jako ryba ve vodě, své soukromí si velmi hlídá. V rozhovoru také prozradila, kdy se jí život obrátil naruby a proč.

Jak jste se v relativně mladém věku dostala k založení vlastní firmy?
Vždy jsem něco ráda organizovala, takže už na základní škole jsem vymýšlela různá vystoupení, na střední koordinovala maturitní večírek a na vysoké škole jsem byla ve studentské organizaci, která se starala o zahraniční studenty. Díky tomu jsem mohla reprezentovat vysokou školu na studentských konferencích. Tam jsem propojila moji zálibu v cestování a poznávání nových kultur a hlavně zajímavých lidí.

Učíte lidi, jak být na sociálních sítích vidět, ale sama si tam svůj osobní život chráníte. Proč?
Své soukromí sdílím opravdu jen s nejbližší rodinou a přáteli, protože dávat vše veřejně může znamenat, že je pak člověk dost zranitelný.

Souvisí to tedy s otázkou bezpečnosti na internetu. Jak se k tomuto tématu stavíte?
Ano. Sama říkám a učím rodiče dětí, že by je měli o tom, co sdílet na internetu edukovat a mluvit s nimi. Na druhou stranu nejsem proti moderním technologiím a přijde mi super, že nás právě propojují se světem a na velké vzdálenosti. I svoji 80 letou babičku jsem naučila používat Skype a Viber, dokonce i e-mail. Zvládne si vyhledat na internetu vše, co potřebuje. Jelikož naše rodina často cestuje, tak je to pro nás důležitý nástroj, jak být v kontaktu. Hlavně proto, že ani babička není v Praze, kde žijeme, ale na Moravě.

Velmi ráda cestujete a poznáváte nové kultury. Která destinace vás zaujala nejvíce?
K dnešku jsem navštívila přes 55 států a byla jsem na všech kontinentech kromě Antarkdity a Arktidy. Miluji Tel Aviv, tam bych si dokázala představit na chvíli i žít. Město má skvělou atmosféru a lidé jsou moc příjemní a svým naturelem mě blízcí. Jinak nedám dopustit na Prahu.

Jaké máte další koníčky?
Jsem jedináček, od mala jsem cestovala a chtěla jsme být herečkou nebo zpěvačkou. Hrála jsem na klavír a chodila do sboru Bambiny di Praga, kde jsem byla zhruba osm let. Pak jsem více inklinovala k tancování, které jsem dělala zhruba deset let a tancovala jsem závodně v kategorii disco dance a hip hop ve formacích i jako jednotlivec. Vyhráli jsme s formacemi Mistrovství ČR v roce 2001.

Splnila jste si v životě už nějaký sen?
Ano. Během studií se natáčela v rámci americké produkce Mission Impossible 4 a díky tomu, že se domluvím dobře anglicky, jsem mohla dělat asistentku produkce a zároveň alternaci za hlavní herečku. Takže jsme se ve finále potkala a mluvila s hollywoodskými hvězdami jako je Tom Cruise nebo Jeremy Renner.

Měla jste vážný úraz. Jak se vám obrátil svět naruby?
Celkem hodně mě tato zkušenost poučila. V létě roku 2016 během Olympijských her v Rio de Janeiro. Na atrakci v olympijském parku na Lipně jsem skočila z deseti metrů do matrace a zlomila si bederní obratel. Byla jsem tak na tři měsíce odkázaná na lůžko a vlastně se mi v tu chvíli celkem obrátil svět vzhůru nohama. Naštěstí jsem věděla, že bych se z toho měla dostat bez následků. Každopádně tahle zkušenost mi ukázala, že nic nemusí člověk tak „hrotit“ a hlavně kolik přátel kolem sebe člověk má a jaké věci jsou pak důležité.

Máte firmu, jak se vám podařilo ji udržet v chodu?
Poznala jsem, že kamarádi si dokážou udělat čas a přijít a je jedno, že ležíte v posteli. Také jsem poznala, že i klienti a firmy mají lidskou tvář a nevadí jim, že s nimi vše řeším právě jen přes technologie vleže z postele. V tuhle chvíli jsem byla vděčná, že moje práce je hodně právě o těch technologiích a ne třeba o servírování kávy.

A jak probíhala rekonvalescence po tak těžkém zranění?
Začala jsem hodně poslouchat v té době audioknihy a více meditovat, což je teď velký boom, ale musím říct, že mi to vážně hlavně v tuhle chvíli pomohlo. Mám teď aplikaci Calm, ale před tím jsem používala Headspace. Tím, že jsem ztratila veškerou svalovou hmotu na zádech, jsme musela dost cvičit a rehabilitovat, což bylo skvělé pak i pro naučení se více pozorovat svoje tělo. Například pozici šelmy si někdy zacvičím i dnes.

Co jste si z této doby odnesla především?
Pochopila jsem, že kdo s vámi chce pracovat nebo být, tak se to prostě dá nějak přizpůsobit, i když jste ležák. Ve finále jsem až po tomhle úrazu nastartovala pořádně i svoji firmu a přestala se tolik stresovat, že co se stane, kdybych nemohla vydělat najednou peníze nebo co se stane, když nebudu moc chodit nějakou dobu do práce.