Je rozdíl, jestli na koni jezdíte, nebo se jen vozíte. Říká se, že člověk umí jezdit po asi 200 hodinách v sedle. Jaká jsou obecná pravidla, kterými je dobré se řídit, když začínáte? Je totiž potřeba myslet nejen na to, jak se v sedle správně držet, ale i na samotného koně. Přemýšlíte, že začnete jezdit vy, nebo vezmete ke koním své děti? Věková hranice v podstatě neexistuje, ani dolní, ani horní. Vozí se klidně i děti z mateřské školky. Nicméně pokud je chcete učit profesionálnímu ježdění, například na Ranči Pohoda v Albrechticích u Havířova doporučují začít s tím od 10 let. Dospělí by pak měli zvážit svůj zdravotní stav a také počítat s tím, že po první hodině bolí celé tělo klidně i pět dní.

Jízda na koni je přirozený fyzický pohyb, který výrazně zlepšuje zdraví a kondici. Při jízdě na koni zapojíte vedle běžně používaných svalů i ty hluboce uložené, které jsou nezbytné pro dobrou koordinaci a zdravé držení těla. Navíc pohyb v sedle pomůže i s bolestí zad po dlouhém sezení.
1) Jak vybrat jízdárnu
Nejprve se porozhlédněte po vhodné jízdárně. Na internetu najdete bohatou nabídku stájí ve velkých městech i na venkově. Můžete se také poptat mezi přáteli či rodiči spolužáků vašich dětí. Jednou ze záruk kvality stáje je členství v České jezdecké federaci. Dobré je před zapsáním absolvovat zkušební trénink a ověřit si, že je instruktor řádně proškolený a má platné oprávnění poskytovat lekce. To si ověříte sami na stránkách federace v Jezdeckém informačním systému. V průběhu prvních jízd zjistíte, zda vám vyhovuje přístup instruktora a jím vybraný kůň. Posoudit ale můžete i atmosféru, vzhled stáje a zdravotní stav zvířat.
2) Co všechno potřebuji
Vybavte sebe či malého jezdce ochrannými pomůckami, jako jsou ochranná tříbodová helma, vhodné jezdecké boty, u dětí je důležitá bezpečnostní vesta nebo chránič páteře. V úplném začátku nemusíte kupovat jezdecké kalhoty, budou stačit jiné přiléhavé, místo jezdeckých bot na první jízdy postačí vyšší kotníčkové s hladkou podrážkou. Ochranné doplňky jsou však zcela zásadní. Po nějaké době bude jezdec potřebovat také bičík. Není toho zkrátka úplně málo, co si jezdci do stájí vozí, proto je dobré vozit je dostatečně velkým autem, zvlášť pokud kromě svých potomků vozíte i jejich kamarády. Perfektně poslouží Lexus NX, který má dostatečně velký kufr na vše potřebné. Jde o crossover, který si případně poradí i s náročnějším terénem, ale stále není tak veliký, aby se vám s ním špatně manévrovalo ve městě. V hybridní verzi navíc šetří spotřebu i emise, což je v přírodě velkým přínosem. Navíc nedělá tolik hluku jako běžné auto.
3) Co je to lonž
Kůň, na kterém sedí a učí se jezdit začátečník, slouží jako trenažér, jako sportovní náčiní. Začínající jezdec s ním neumí zkoordinovat pohyby, a tak působí jako těžké břemeno, někdy koně patami spíš kope, za otěže tahá příliš, z čehož koně mohou bolet zuby. Proto je tu takzvaná lonž, která jezdce naučí správnému postoji, aniž by zvířeti ubližoval. Lonž je asi 10 metrů dlouhý provaz, který drží lonžující člověk. Ten stojí uprostřed pomyslného kruhu, v jedné ruce drží dlouhý lonžovací bič a v druhé lonž, na jejímž konci je kůň. Lonžující má na starosti koně, zatímco člověk na koni má na starosti jen sám sebe. Pro začátky je tedy tento způsob zcela ideální.
4) Začínáme jezdit
Jakmile se naučit správně sedět, zjistíte, co je klus a jak při něm tělo pracuje, a až budete umět koně zastavit, můžete lonž odložit. Obvykle to bývá po šesti až deseti lekcích na lonži. Bude to pravděpodobně i fáze, kdy vás začnou učit koně na jízdu připravit. Vyvést ho ze stáje, správně utáhnout sedlo, upravit třmeny a také sami nasednout a vysednout. Dále pak začnete takzvaně krokovat, tedy se procházet po jízdárně. Odtud už je jen krůček k samostatnému klusu a dalšímu zlepšování.