Dvacet let za pípou v „Dolní sněmovně“ slavné pražské restaurace U Pinkasů vyneslo pro Tomáše Babicu cenný a prestižní titul Výčepní legenda Pilsner Urquell. Muž, který se stará především o místní štamgasty, načepoval za tu dobu nějaké čtyři miliony piv. Právě o něm můžeme bez problémů tvrdit, že má své řemeslo v malíčku. Ostatně právě vyhnutý malíček opřený při čepování o krýgl je jedním z jeho rozpoznávacích znamení.
Ale dokáže i jiné věci. Bez větších problémů dokáže načepovat patnáct hladinek, které pak najednou vynese o patro výš, tedy do Horní sněmovny. Tento způsob roznášení piv byl pro restauraci U Pinkasů typický po většinu minulého století a skončil až s proměnou půllitrů – dnešní „bucláčky“ již nelze složit do dvou vějířů po sedmi a mezi ně usadit patnácté pivo.
K dalším mistrovským kouskům Tomáše Babici patří jeho unikátní podpis na pivní pěně, kterému se říká žabí oči a který umí jen skuteční mistři oboru. Jsou to dvě velké bublinky u obvodu sklenice, které společně s hranou sklenice vytvářejí symbolický obraz smějící se žáby. Tento unikátní majstrštyk ho naučil jeho vzor a mentor výčepní Pavel Dušek, který U Pinkasů dlouho pracoval.
Tomáš Babica načepuje během jedné směny obvykle nějakých 700 piv, ale jsou i dny, kdy se počet zvedá na dvojnásobek, takže počet piv, které pro své hosty připravil, se hrubým odhadem šplhá k hranici čtyř milionů. Pro lepší představu – pokud by všechna piva postavil do jedné řady, spojil by Aš s Břeclaví. Ale čepování hladinek či šnytů není zdaleka jeho jediná práce, neboť do Dolní sněmovny U Pinkasů chodí především štamgasti, kteří vyžadují „zvláštní zacházení“. Někteří z nich mají vlastní sklo i pivní tácky, další potřebují mít ucho od krýglu natočené doprava, jiní doleva, někteří chtějí pivo hned jak dosednou, zatímco další až po chvilce.
Tohle všechno si musí dobře pamatovat, protože spokojený štamgast je alfou a omegou úspěšně hospody. Zvlášť v případě pivního chrámu, jakým je restaurace U Pinkasů. Ale také si všímá, zda není některý z hostů smutný. Aby ho rozesmál a zlepšil mu náladu, může vykouzlit hladinku ozdobenou žabíma očima. Právě žabí oči jsou jedna z mála věcí, které si člověk nemůže koupit, ale jen poctivě vysedět. Neboť pouze tak se stane štamgastem v restauraci, která jako první vsadila před 180 lety na pivo Pilsner Urquell.
Na Tomáše Babicu se tak dokonale hodí legendární citát slavného světce a mystika Františka z Assisi, který téměř před tisíci lety prohlásil: „Kdo pracuje rukama, je dělník. Kdo pracuje rukama a hlavou, je řemeslník. Kdo pracuje rukama, hlavou a srdcem, je umělec!“ Ostatně, asi není náhoda, že restaurace U Pinkasů stojí u paty Chrámu Panny Marie Sněžné, o který pečují právě Františkáni. Tak si tam skočte na jedno. Nebo dvě. A pozorujte umění výčepní legendy Tomáše Babici.
