Diamanty vznikají v extrémních podmínkách hluboko pod povrchem Země po dobu miliard let, ale dnes je možné je vytvořit během několika týdnů v laboratoři. Syntetické diamanty, tzv. lab-growny, se prezentují jako revoluce ve šperkařství – ekologičtější, etičtější a levnější alternativa k těm přírodním. Jsou ale skutečně takovou výhrou pro zákazníka? Splňují vůbec zmíněná superlativa? Odpověď možná překvapí.

Syntetické diamanty se na trhu prosazují s nebývalou agresivitou. „Jejich cena neustále klesá, protože jich lze vyrobit neomezené množství“, vysvětluje Vladimír Kondratěnko, člen prestižní belgické diamantové burzy DiamantClub van Antwerpen a zakladatel značky Arete Diamond. „Právě to snižuje jejich dlouhodobou hodnotu – kdo si koupí přírodní diamant, může ho držet jako investici. Syntetický diamant je ale spotřební produkt. Jako kdybyste si koupili bižuterii. Krásnou, ale bez jakékoliv dlouhodobé hodnoty,“ dodává Kondratěnko.

Cesta uhlíku k nejtvrdšímu drahokamu
Většina přírodních diamantů vznikla před 1 až 3 miliardami let, přičemž nejmladší známé kameny mají mezi 150 až 200 miliony let. Samotný růst diamantu v extrémních podmínkách hluboko v zemském plášti trvá „pouze“ několik milionů let – pokud jsou podmínky ideální, uhlík se přemění v jediný krystal s dokonalou strukturou. Tento proces probíhá v hloubkách 140 až 190 kilometrů, kde teploty dosahují 900 až 1 300 stupňů Celsia. Jakmile je diamant vytvořen, může zůstat ukrytý v horninách po miliardy let, než jej sopečná erupce vynese na povrch skrze kimberlitové a lamproitové komíny. Tyto podmínky jsou v přírodě nesmírně vzácné, což vysvětluje, proč jsou přírodní diamanty tak jedinečné a cenné.

Neopracovaná krása skrytá pod povrchem
Než diamanty zkrášlí vytvořený šperk, mají surovou, často matnou podobu. V přírodě se vyskytují v různých tvarech, nejčastěji jako osmistěnné nebo dvanáctistěnné krystaly. Na jejich povrchu lze často pozorovat unikátní vzory – například opakující se trojúhelníky, které jsou pro ně charakteristické. Tyto krystaly mohou mít různé inkluze, což jsou drobné nečistoty nebo jiné minerály zachycené během procesu růstu hluboko pod zemským povrchem.
Zatímco broušený diamant září dokonalou brilancí, surový kámen působí nenápadně a jeho skutečná krása je odhalena až po odborném zpracování. Právě v této podobě však uchovává svůj geologický příběh a svědectví o svém vzniku, což z něj činí tak jedinečný a vzácný přírodní úkaz.

Slavné diamanty, které psaly historii
Přírodní diamanty fascinují lidstvo po staletí, a některé z nich se zapsaly do dějin nejen svou krásou, ale i neuvěřitelnými hodnotami a příběhy:
• Cullinan – Největší surový diamant, jaký kdy byl nalezen (3 106 karátů), byl rozdělen na několik částí. Největší z nich, Cullinan I (také známý jako „Velká hvězda Afriky“), váží 530,2 karátu a je součástí britských korunovačních klenotů.
• Koh-i-Noor – Jeden z nejslavnějších diamantů světa. Je opředený spoustou bájí, podle nichž je prý starší 4 000 let. S váhou 105 karátů je dnes součástí britské královské koruny a jeho hodnota je nevyčíslitelná.
• Pink Star – Tento 59,60 karátový růžový diamant byl v roce 2017 prodán za rekordních 71,2 milionu dolarů.
• Hope Diamond – Legendární modrý diamant o váze 45,52 karátu, proslul mimo jiné pověstmi o kletbě, a je dnes vystavený ve Smithsonian Institution, Washington, D.C.. Odhaduje se, že má hodnotu mezi 200 a 350 miliony dolarů.
• Wittelsbach-Graff – 31,06karátový modrý diamant, který byl v roce 2011 oceněn na 80 milionů dolarů.

Laboratorně vytvořené diamanty jsou vyráběny technologiemi, které simulují podmínky vzniku přírodních diamantů – buď pomocí vysokého tlaku a teploty (HPHT), nebo metodou chemické depozice z plynné fáze (CVD). Výsledkem jsou kameny s podobnými fyzikálními, chemickými a optickými vlastnostmi jako přírodní diamanty, avšak s odlišnou strukturou, kterou lze odhalit pomocí specializovaných testů. Proces výroby jednoho laboratorního diamantu trvá několik týdnů až několik měsíců – záleží na velikosti kamene a použité technologii.

„Tvrzení, že přírodní diamanty vykořisťují Afriku, je jedním z největších mýtů dnešní doby,“ říká  Vladimír Kondratěnko. Naopak. Díky těžbě přírodních diamantů financují africké země, jako jsou Botswana, Angola a Namibie, klíčové oblasti veřejných služeb – školství, zdravotnictví a infrastrukturu. Například Botswana byla před několika desetiletími jednou z nejchudších zemí světa, dnes je díky diamantům nejstabilnější demokracií v Africe. „Z každého vytěženého diamantu jde významná část financí na veřejné služby, což umožnilo vybudování moderní infrastruktury a kvalitní zdravotní péče,“ konstatuje Vladimír Kondratěnko a dodává: „Těžební průmysl zde zaměstnává stovky tisíc lidí a podléhá přísným etickým standardům, které zajišťují spravedlivé mzdy, bezpečné pracovní podmínky a environmentální dohled.“

Rozhodnutí mezi laboratorně vytvořeným a přírodním diamantem závisí na tom, co od šperku očekáváte. Pokud hledáte módní doplněk za dostupnější cenu a neřešíte dlouhodobou hodnotu, syntetický diamant může být pro vás vhodnou volbou. Pokud však chcete šperk s historií, jehož hodnota neklesá a který může být jednou i ceněným rodinným dědictvím, přírodní diamant je bezkonkurenční.

Navzdory marketingovým kampaním propagujícím syntetické diamanty jako ekologičtější variantu, je důležité znát širší souvislosti. Pojďme se ještě vrátit k Africe. Snížení poptávky po přírodních diamantech může totiž mít obrovský negativní důsledek pro tyto země – může vést přímo k uzavírání dolů, ke ztrátě pracovních míst a k prohloubení chudoby a nerovnosti v dotčených regionech.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, vždy je důležité vybírat šperky s ověřeným původem a důkladným porozuměním jejich hodnotě.

Nečekané diamantové stopy v Česku
Přestože Česká republika vůbec nepatří k diamantovým velmocím, i tady byly v historii nalezeny dva přírodní diamanty. První nález pochází z roku 1869, kdy byl diamant objeven v náplavech potoka u Podsedic, a druhý diamant byl nalezen v roce 1927 v téže oblasti.

Tyto nálezy jsou však ojedinělé a nevedly k žádné komerční těžbě. Diamanty se pravděpodobně do oblasti dostaly sekundárně erozí z původních hornin, ale nikdy nebyl objeven primární zdroj, jako je například kimberlitová nebo lamproitová hornina, kde by mohly být diamanty těženy ve větším množství.

Opravdu významné diamanty se tedy v Česku objevily jen prostřednictvím výstav a aukcí, například v roce 2013 byl v Praze vystaven největší diamant ve střední Evropě o velikosti 50,25 karátu s odhadovanou hodnotou 14 milionů korun. V roce 2020 byl pak v České republice vydražen vzácný modrý diamant za téměř 5 milionů korun.