Česká technologická skupina Channel Lab uvádí na trh aplikaci Molecula. Nástroj má usnadnit užívání a dávkování léků v rodině, ohlídá i nežádoucí interakce. Brzy nabídne i kontrolu kvality potravinových doplňků či farmakogenetické testování pro personalizovanou medicínu.

Průměrná spotřeba léků v České republice činí přibližně 32 balení na osobu a rok. Zhruba dvanáct balení z tohoto počtu pak tvoří volně prodejné léky. „Část z těchto přípravků berou lidé s minimálním nebo škodlivým účinkem. Kromě jiného za to může nesprávné dávkování, načasování léčby nebo interakce mezi jednotlivými přípravky. A proto vznikla aplikace Molecula. Naším cílem je reagovat na rostoucí problém škodlivého užívání léků v Evropě a zároveň usnadnit lékový management jak u jednotlivců, tak v rodinách. Věříme, že dobře informovaní pacienti jsou klíčem k efektivní zdravotní péči,“ uvádí MUDr. Jan Pavlík, CEO projektu Molecula.

Použití aplikace Molecula je jednoduché: stačí vyplnit údaje o uživateli léku – věk, zdravotní stav, váhu, aktuální medikaci a další. Aplikace pak založí osobní profil pro každého uživatele. Následně je třeba vyfotit čárový kód na balení léku a nastavit doporučené dávkování. Molecula automaticky upozorní člověka na to, že si má vzít přípravek, případně ho upozorní, že může dojít ke škodlivé interakci mezi léky.

Když léky škodí
Právě lékové interakce jsou v populaci vysoce rozšířené. „Ze studie provedené již v roce 2016 na české a slovenské populaci víme, že riziko lékové interakce silně koreluje s počtem užívaných léků. Bod zlomu nastává u počtu 7 užívaných přípravků, kdy je riziko interakcí v podstatě stoprocentní. Pro kontext, průměrný senior užívá 9,2 léku,“ upozorňuje klinický farmaceut PharmDr. Josef Suchopár, který se na vývoji aplikace podílel.

Dopady interakcí jsou různé – od snížení či zvýšení účinnosti přípravků přes zhoršení zdravotního stavu až po riziko úmrtí pacienta. Jen v roce 2023 bylo hospitalizováno v důsledku nežádoucích účinků léčiv, kam spadají i lékové interakce, 11 243 osob. Z nich 534 hospitalizaci nepřežilo. „Jedná se ale pouze o případy, kdy byla vyplněna jako příčina hospitalizace či úmrtí diagnóza ze sledovaného spektra, tj. kódy MKN Y40-Y57. Reálné číslo bude, i na základě zahraničních dat, o řád vyšší. Znamená to, že zde každoročně vlivem lékových interakcí zemře více lidí, než jich zahyne na silnicích,“ dodává Josef Suchopár.

Na nevhodné lékové kombinace aplikace uživatele upozorní. „Může jít o společné užívání léků proti úzkosti a léků na spaní, různých antipsychotik, ale také například volně prodejných léků, jako jsou Paralen a Ibuprofen. Pokud takovou situaci zjistí aplikace, uživatele hned velmi jasně upozorní,“ popisuje Jan Pavlík.

Neškodí však jen samotné kombinace léků, ale také jejich nevhodné kombinování s potravinovými doplňky, jídlem či zapíjení nevhodným nápojem. „Například pokud člověk zapije jeden z nejrozšířenějších léků na vysoký cholesterol grepovým džusem, zvýší se jeho účinnost patnáctkrát. To způsobí člověku problémy, které vyústí například v to, že lék přestane užívat, čímž dojde ke zhoršení jeho zdravotního stavu,“ dodává Josef Suchopár. Upozornění na tyto situace spolu s dalšími funkcemi, například hodnocením kvality potravinových doplňků ve spolupráci s externí laboratoří, se v aplikaci objeví ještě letos.

Ověřená data vždy po ruce
Aplikace Molecula ke svému fungování využívá oficiální zdroje, které zveřejňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Díky tomu má aplikace vždy 100% ověřené a bezpečné informace. Spojením informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv a algoritmů certifikovaných jako zdravotnický prostředek (DrugAgency) zaručuje maximální dostupnost, bezpečnost a komfort při užívání léčiv,“ popisuje Jan Pavlík. Údaje z těchto zdrojů aplikace porovnává v reálném čase s aktuální medikací, váhou, pohlavím i věkem uživatelů léků vedených v aplikaci.

Kromě toho Molecula kalendář léčby, který ukazuje, jak dlouho je přípravky třeba užívat, nebo také pohlídá blížící se expiraci léčiv. V aplikaci se brzy objeví také přehledný soupis informací z příbalových letáků všech volně prodejných léků i léků na předpis. Lidem tak odpadne nutnost příbalové letáky doma schraňovat a složitě v nich hledat informace – vše budou mít jednoduše přepsané v aplikaci.

Krok k personalizované medicíně
Nezřídka dochází k tomu, že lidem léky nezaberou tak, jak mají. Úleva se nedostaví, mohou nastat vedlejší účinky – a to i přes to, že jsou užívány tak, jak mají. Stojí za tím odlišná genetická výbava lidí. Každý metabolizuje léky trochu jinak: podle toho, co má napsané v DNA. Tyto informace umí rozklíčovat farmakogenetika, která dává odpovědi na to, jaké léky člověku nejvíce vyhovují, jak je má dávkovat nebo kterým přípravkům by se měl vyhnout. „Farmakogenetické testování vnímáme jako budoucnost personalizované medicíny. Proto se ho chystáme do aplikace zařadit v druhé fázi jejího fungování, předběžně by to mělo být v druhé polovině roku,“ uvádí David Navrátil, CEO a zakladatel skupiny Channel Lab.

Testování bude fungovat tak, že si člověk přes aplikaci objedná testovací sadu, kterou po použití zašle do laboratoře. Z ní obdrží přímo do aplikace srozumitelné a přehledné výsledky. Ty mu napoví, jaké typy léků, vitamínů nebo dalších doplňků a přípravků jsou pro něj vhodné, anebo kterým by se měl naopak vyhnout. S těmito informacemi pak bude aplikace pracovat a zařadí je do profilu uživatele. „Aplikace se tak přepne z módu lékového managementu do podoby osobního průvodce skutečně personalizovanou léčbou,“ dodává David Navrátil.

I proto v současnosti v Channel Lab pracují na vybudování vlastní NGS laboratoře (Next Generation Sequencing) pro rychlé a dostupné sekvenování lidského genomu s využitím technologie CRISPR/Cas9. „Stavíme teď špičkový tým a chceme zpřístupnit genetické testování pro výzkum i veřejnost. Posuneme tím personalizovanou prevenci a léčbu na novou úroveň – vždy s důrazem na interpretaci, srozumitelnost, ochranu soukromí a etiku,“ uzavírá David Navrátil.