Před sto lety bylo Václavské náměstí symbolem prvotřídní gastronomie a cílem všech gurmánů. Na „Václaváku“ sídlil nejen slavný hoteliér Šroubek, vyhlášený dokonalou přípravou ledvinek, ale také další symbol prestižní prvorepublikové gastronomie – luxusní rybárna Jindřicha Vaňhy. A od třicátých let zde fungoval také legendární automat Koruna. Na konci 20. století gastronomický lesk Václaváku poněkud pohasl, ale dnes se jeho sláva opět vrací. Máme pro vás čtyři tipy na mimořádné gastronomické zážitky, které si zde můžete dopřát. Na zemi, v nebi i v podzemí.
Klenot v podzemí
Začínáme v podzemí. Tušili jste, že pod povrchem Václaváku najdete vedle tubusu metra také krápníkovou jeskyni? Pochází z počátku 20. století a je vyzdobená ve stylu secese náměty z antických bájí a pověstí. Vznikla před první světovou válkou jako místo pro poněkud dekadentní restauraci zvanou U rakviček, kde místo stolů stály rakve a číšníci nosili uniformy funebráků. Dnes v mimořádně cenném a působivém interiéru funguje jedna z nejlepších restaurací metropole. Jmenuje se Triton a její talentovaný šéfkuchař Tomáš Kohút se proslavil nejen vizuální prezentací svých pokrmů, ale také skvělým snoubením chutí a originalitou. Velkým trumfem šéfkuchaře jsou jeho komponovaná menu, jež se tradičně stávají jedním z vrcholů pražské gastronomické scény – třeba menu inspirované poslední večeří na Titanicu.
Pro oko i jazyk
Mezi nezapomenutelné kulinární zážitky v Tritonu patří třeba francouzská cibulačka zakletá v indické kuličce pani puri, tedy lžíce polévky v jednom jediném soustu. Krásná ukázka, jak je možné převyprávět evropskou klasiku úplně jiným stylem. Všichni fajnšmekři jsou nadšení z prezentace holuba à la bruant ortolan, což je další pocta klasické gastronomii, připravená v mimořádně moderní podobě. Intenzivní, hluboký, téměř intimní chod. A na závěr malý výbuch. Explozivní dezert, který nemá v Česku obdoby. Zmrzlina s plamatkou představuje nádhernou hru se smysly, jež končí explozí chutí. Nejprve sladkost, pak jemné brnění, výrazná chuť a nakonec otázka: jak je to vůbec možné. Čirý kulinární zážitek. Stejně jako celý Triton.
Pivní chrám
Druhá zastávka není přímo na náměstí, ale pár desítek metrů od něj, kde při úpatí františkánského chrámu Panny Marie Sněžné stojí menší barokní dům, jenž je z pohledu dějin pražské gastronomie stejně významný, jako mimořádné pražské památky v podobě Orloje či Karlova mostu. Právě zde se totiž před 183 lety začalo poprvé v Praze čepovat plzeňské pivo. A hlavně, zdejší majitel a novopečený restauratér, který dal přednost hospodskému řemeslu před šitím rouch pro františkánské mnichy, vynalezl geniální zlepšovák – kdy místo přeléváni piva ze džbánu, točil pivo z pípy rovnou do půllitrů. Jmenoval se Jakub Pinkas a restaurace, která je považována za pivní chrám, nese jméno U Pinkasů. Z pražských plzeňských hospod dlouhodobě ta nejlepší.
Přeštík nebo halušky
Prostory restaurace U Pinkasů jsou umístěné na třech patrech, v létě navíc funguje předzahrádka a zahrada u paty chrámu Panny Marie Sněžné. Pravá část přízemí, tzv. dolní sněmovna, zachovává svůj původní ráz a kromě 35 míst k sezení se hosté občerstvují místními specialitami i vestoje. Vedle dolní a horní sněmovny je hlavně v horkém létě oblíbená zadní zahrádka s „gotickou klimatizací“, umístěná v prostoru mezi restaurací a chrámem Panny Marie Sněžné. Ale hlavně je to o pivu a zdejší Plzeň by mohla být bez mrknutí oka zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Ale ani kulinární nabídka nijak nezaostává. K Pinkasům se chodí na vyhlášenou svíčkovou, Václav Havel miloval zdejší guláš a Bohumil Hrabal zase dršťkovou. Na menu ovšem není jen klasika, ale také řada moderních a regionálních pokrmů: třeba pečený bok z přeštického prasátka či fantastické halušky s hříbky a petrželkou, které připravuje slovenský kuchař podle tajného rodinného receptu.
Střechy a kouzelná zahrada
A protože jsme začali ve sklepě a pokračovali v přízemí, nyní vás pozveme do oblak. Bohužel, skvělý projekt Střecha Lucerny už skončil, tak nám nezbývá než se poohlédnout u konkurence. Ale nebojte, nepřijdete zkrátka. Nastupující oblibu střešních restaurací zastupuje novinka pražské gastronomie, v podobě nádherně zrekonstruovaného Grand hotelu, který byl po deseti letech náročné rekonstrukce konečně znovu otevřen. A dokáže vám, že sázka na noblesu funguje i dnes.
Atmosféra hotelu je skutečně mimořádná, stejně jako zdejší gastronomie, ať už je to francouzská restaurace Bisou, jež vás svou atmosférou přenese do roku 1905, nebo jedinečný střešní bar, v němž na hosty čekají skvostné koktejly a uhrančivý výhled na noční Prahu. Posledním naším tipem je unikátní restaurace umístěná v kouzelné zahradě, o níž nemá ponětí ani spousta rodilých Pražanů. Romantický podnik skrytý ve stínu vzrostlých platanů nese jméno Garden’s a bez nadsázky připomíná kus francouzského venkova jako zázrakem přenesený do samotného centra Prahy. Zvláště jarní odpoledne jsou tu nádherné – třeba u kávy a výborného dortu.
