Šachy Battlefield MK1 od designéra Jasona Wilbura nepatří mezi běžné šachové soupravy. Je to průmyslová socha, funkční umělecké dílo a manifest tvůrčího přístupu, který ignoruje hranice mezi designem, strojírenstvím a uměním.

Příběh projektu nezačal u šachů. Začal mnohem dříve – fascinací stroji, technikou a představou, že každý předmět lze rozebrat, přehodnotit a znovu sestavit do podoby, kterou nikdo předtím neviděl. Právě tento princip provází Jasona Wilbura po celou jeho kariéru. Od futuristických dopravních prostředků přes oceňované hodinky až po průmyslové objekty vznikající na pomezí techniky a umění.

Wilbur Battlefield MK1 představuje pokračování této filozofie. Šachovnice se zde nestává pouhou hrací plochou. Proměňuje se v architektonickou krajinu tvořenou přesně opracovanými kovovými strukturami, zatímco jednotlivé figury připomínají stroje z alternativní budoucnosti. Každý prvek působí dojmem, jako by byl vyňat z tajného konstrukčního oddělení automobilky, leteckého programu nebo sci-fi projektu, který nikdy neměl spatřit světlo světa.

Za výslednou podobou se však neskrývá pouze estetická odvaha. Každý exemplář je navržen, zkonstruován, vyroben, sestaven a dokončen stejnými metodami, jaké Wilbur využívá při tvorbě svých technicky náročných projektů. Konstrukce kombinuje hliník, nerezovou ocel a polykarbonát MR10, tedy materiály běžně spojované spíše s průmyslovým designem a pokročilým strojírenstvím než se světem deskových her.

Výroba navíc probíhá výhradně individuálně. Každý kus vzniká samostatně, nese vlastní sériové číslo a je výsledkem hodin ruční práce, montáže a precizního dolaďování detailů. Nejde o produkt vyráběný na výrobní lince, ale o objekt vznikající podobně jako limitované umělecké dílo nebo komplikované mechanické hodinky.

První exemplář již našel svého majitele. Celková produkce je omezena na pouhých deset kusů, což z Battlefield MK1 činí jeden z nejexkluzivnějších designových projektů současnosti. Cena 65 000 dolarů přitom neodráží pouze použité materiály nebo čas potřebný k výrobě. Odráží především myšlenku, že skutečně výjimečné objekty nevznikají optimalizací nákladů, ale svobodou tvořit bez kompromisů.