Diamanty jsou již po staletí symbolem luxusu, výjimečných okamžiků i šperků, které se předávají z generace na generaci. V posledních letech se vedle přírodních diamantů výrazně prosazují také diamanty vytvořené v laboratoři. Mají stejné chemické, fyzikální i optické vlastnosti, jejich vznik však trvá místo miliard let pouhých několik týdnů. Za stejný rozpočet si tak zákazníci mohou dovolit větší nebo kvalitnější kámen. Jsou laboratorní diamanty budoucností šperkařství, nebo jen dalším trendem?

Přestože se o laboratorních diamantech ve větší míře mluví až v poslední době, samotná technologie není žádnou novinkou. První diamant byl v laboratorních podmínkách vytvořen v roce 1954. Zpočátku nacházel využití především v průmyslu, později se ale technologie zdokonalila natolik, že bylo možné vyrábět kameny vhodné pro šperkařství.

„Jednou z nejčastějších otázek, se kterou se u zákazníků setkáváme, je, zda je laboratorní diamant skutečný diamant. Odpověď je jednoznačně ano. Nejde o imitaci, jako je například zirkon. Z hlediska složení, tvrdosti, odolnosti i třpytu jsou laboratorní diamanty s těmi přírodními prakticky totožné. Rozdíl je především v tom, kde a jakým způsobem vznikly,“ vysvětluje Niko Topalli, spolumajitel rodinné šperkařské značky Princess Jewellery.

Zatímco přírodní diamanty vznikají hluboko pod zemským povrchem po dobu přibližně jedné až tří miliard let a následně se získávají těžbou, laboratorní diamanty vznikají v kontrolovaných podmínkách laboratoří během několika týdnů. Výsledkem je v obou případech stejně lesklý diamant tvořený uhlíkem a s tvrdostí 10 na Mohsově stupnici.
Ikonický tenisový náramek i modely pro červený koberec

Hlavním důvodem rostoucího zájmu o laboratorní diamanty je poměr ceny a kvality. „Vidíme, že se mění způsob, jakým lidé o nákupu šperků přemýšlejí. Ne každý dnes vnímá hodnotu diamantu pouze podle jeho ceny. Pro mnoho zákazníků je důležité, jak šperk vypadá, jakou má kvalitu a zda odpovídá jejich stylu. Laboratorní diamant jim umožňuje dopřát si například větší kámen nebo výraznější šperk, aniž by museli dělat kompromis ve vzhledu a kvalitě,“ říká Niko Topalli.

Právě díky tomu se mění i dostupnost šperků, které byly ještě donedávna spojeny především s vysokou investicí. Typickým příkladem je ikonický tenisový náramek osázený diamanty po celém obvodu. Laboratorní kameny umožňují pořídit podobný šperk za dostupnější cenu, stejně jako výraznější diamantové náhrdelníky, náušnice nebo zásnubní prsteny.

Laboratorní diamanty si proto našly cestu i do světa vysoké módy a na červené koberce. Ve špercích s laboratorně vytvořenými diamanty se objevily například Lady Gaga nebo Rihanna. O téma alternativ k tradičně těženým diamantům se dlouhodobě zajímá také herec Leonardo DiCaprio, který se stal investorem společnosti Diamond Foundry zaměřené na jejich výrobu.

Nástup laboratorních diamantů přitom nemusí znamenat konec těch přírodních. Obě varianty mohou ve světě šperků existovat vedle sebe a oslovovat zákazníky s odlišnými prioritami.

Přírodní diamant zůstává jedinečným produktem přírody, jehož vznik trvá miliardy let. Laboratorní diamant naopak představuje spojení moderních technologií a tradičního šperkařství. „Při výběru diamantu je důležité především ujasnit si, co od šperku jeho budoucí majitel očekává. Pokud je pro něj zásadní přírodní původ a vzácnost, bude přirozenou volbou přírodní diamant. Pokud chce v rámci svého rozpočtu maximalizovat velikost nebo kvalitu kamene, může být vhodnou cestou laboratorní diamant. Nejdůležitější je, aby měl šperk pro svého majitele osobní hodnotu a přinášel mu radost,“ uzavírá Niko Topalli.

Laboratorní diamanty nejsou jen krátkodobým trendem, ale další možností, která rozšiřuje svět moderního šperkařství. Zároveň ukazují, že představa luxusu se proměňuje a že hodnota šperku nemusí být definována pouze jeho cenou.