Den, na který připadlo symbolické datum 19. 12. 2012, se stal historickým okamžikem pro nově vzniklou firmu Prokop & Brož s.r.o. Její zakladatelé – Jan Prokop a Martin Brož prezentovali za účasti Karla Růžičky, iniciátora realizace limitované série, své vůbec první náramkové hodinky. Design na světové úrovni mají na svědomí Michal Jelínek a Petr Kubík. Grafiku číselníku Jiří Lammel (ředitel Muzea Kampa a významný český grafik). Konstrukci pouzdra a design ruček Jan Prokop. Konstrukci a výrobu strojku Martin Brož. Výrobu krabičky Jan Koblížek ze společnosti Nativ. Kožené čalounění Libor Dlabač. Design manžetových knoflíčků architekt Václav Cigler. Na realizaci se významným způsobem podíleli i Andrej Motrevič (zlatnické výrobní operace), Jan Procházka (výroba safírových skel), Jan Frydrych (prezentační skleněný stojan), Jaroslav Novák (elektroerozivní obrábění) a Arno Čančík (rytecké práce). To vše podporou Hraběnky Kristiny Colloredo Mansfeldové, která pro projekt poskytla unikátní artefakt – kousek zákaladního kamene z rodného domu Františka Kupky a doložila jeho pravost svým prohlášením ve formě certifikátu.Tato skupina lidí vytvořila hlavní jádro týmu, který přivedl na svět zlaté hodinky unikátní konstrukce, osazené manuálně natahovaným strojkem s retrográdními ručkami. Výsledek jasně reprezentuje ambice obou zakladatelů firmy Prokop & Brož, zařadit se rovnou na špičku české hodinařiny. Nová značka profituje z kombinace designérských, marketingových a obchodních zkušeností Jana Prokopa a hodinářské zručnosti Martina Brože.Základní tvarosloví hodinek k uctění 100. výročí významné kulturní události se zrodilo po linii – František Kupka – jeho odkaz – Podzimní salón v Paříži 1912 – tam představené obrazy – jejich filozofie – jejich význam pro vývoj výtvarného umění. Vtisknout obsah, nebo ještě lépe ducha, všech těchto hesel do designu hodinek není zrovna jednoduchý úkol. Tím spíš, že dopředu byly zamítnuty jakékoliv prvoplánové aspekty designu.Předně je třeba si uvědomit, co se vlastně před sto lety stalo. Na světově uznávané výstavě umění v Paříži, v roce 1912, František Kupka odprezentoval dva své přelomové obrazy „AMORFA – Dvoubarevná fuga“ a „AMORFA – Teplá chromatika“, které znamenaly doslova revoluci ve vnímání výtvarné formy. Revolučnost spočívala v odklonu od figurální malby (do té doby se většina obrazů věnovala zobrazování lidí, krajiny nebo zátiší). Jednalo se o první prezentované abstraktní obrazy, které mezi tehdejší odbornou veřejností způsobily hotový poprask.Společným rysem obou těchto obrazů jsou prolínající se kruhové linie, které předznamenaly excentrické a asymetrické umístění středů minutové a hodinové retrográdní ručky. Jejich konce tak opisují kruhové linie, které se protínají hned na dvou místech a spojnice těchto dvou průsečíků je mírně nakloněna ve směru hodinových ručiček. Na první pohled, z hlediska hodinářských standardů, chaotické řešení dává najevo, že i v tomto případě jde o kus abstraktního umění. O způsob jak funkčním způsobem oslavit výročí „abstraktní revoluce“! Podstatné je, že se u těchto hodinek přizpůsobovala konstrukce strojku grafice číselníku a celému poselství a nikoliv naopak! Akceptací tohoto přístupu k designu vlastních hodinek se Prokop s Brožem snaží prokázat, že jejich vize zakázkové výroby výrazně individualizovaných až solitérních hodinek nezůstává pouze v rovině deklarace.