Není tomu tak dávno, co se na stránkách renomovaných gastronomických časopisů začaly objevovat zážitkové kuchyně. Vaříme dlouze, krátce, s dusíkem nebo bez něj, ale opět se potvrdilo, že český gurmán chce více zážitků než pouhá pochutnání, nejlépe několik zážitků najednou. Přesně to se povedlo ukázkám hmyzí gastronomie a ani po třech letech festivalů a večírků neztrácí na svém půvabu a atraktivitě. Navíc, Češi v tomto oboru úspěšně kralují nad celou Evropou. Jak dostat event co nejrychleji na Facebook
Nacházíme se uprostřed veletržní haly alpské metropole Innsbruck. U festivalového pódia se tlačí necelá stovka lidí, aby na vlastní oči neobvyklou kuchařskou show Honzy Škraňky a Pavla Brücknera. Jakmile se v rukách jednoho z nich objeví štír, šváb nebo hrst sarančat, zvednou se desítky telefonů a nastává velké focení a postování na Facebook a Instagram. Ta samá situace se opakuje i při přípravě posledního – pátého druhu hmyzu. Pořádně si toho užívá pár dobrovolníků, kteří nikdy na pódiu nechybí a mají to privilegium se hmyzu dotknout a kuchařskou specialitu ochutnat. „Jestli je to Německo, Rakousko nebo Česko, je to jedno. Všude to lidi baví, fascinuje a posléze i chutná, nedovedu si představit, že si lidé fotí na Facebook sebelepší svíčkovou nebo steak, u hmyzu se to bez mobilu neobejde,“ pokouší se nastínit atmosféru otec myšlenky hmyzí kuchyně Pavel Brückner. Festivaly, ale i honosné večírky a oslavy
Hlavním místem, kde je možné hmyzí gastronomii vidět jsou neustále prestižní festivaly, kterých ale v České republice není mnoho. Hmyz se však po boku  ústřic, humrů, velkých krevet a ruského kaviáru hravě zařadil do superluxusních jídelníčků. Na stoly se tak dostaly uzení potemníci nebo vyšperkované sushi, třeba potažené jedlým zlatem. Do cenově ale hlavně i chuťově nejvyšší třídy se řadí například mísy ze štírů nebo larvy exotických motýlů. Zážitek však nelze snadno popsat, každopádně na něj nikdo jen tak nezapomene.

Adrenalin, show, výživové hodnoty
Projekt Brouk na talíři je v současnosti největším a nejprestižnějším hmyzím gastroprojektem. V průběhu roku se v něm vystřídá málem deset lidí a počet eventů do letošního podzimu vyšplhal přes stovku. Návštěvníkům akcí nabízí tři zážitkové pilíře: adrenalin, osvětu a kvalitní gastronomii. „Působíme hlavně v České republice a Rakousku, v lednu chceme zamířit do Madridu. V obou prvních zemích je hmyz vyhledávanou specialitou a lidé se s ním rádi seznamují, nebo si napravují špatné zkušenosti, které si přivezli například z Asie. Snažíme se hmyz představit ve všech jeho superlativech a dimenzích, které nabízí. Tak, aby si na své přišel jak gurmán, tak absolutní začátečník,“ představuje projekt jeho druhý zakladatel Jan Škraňka a doplňuje: „chtěně-nechtěně si musíme zvyknout na to, že pokud chceme mít kvalitní a zdravou živočišnou potravu, je pouze otázkou času, kdy se na našem talíři objeví hmyz. Nejlepší způsob, jak se s hmyzem seznámit, je nechat si jej připravit z rukou odborníků a to zde, v Evropě.“ Hmyz v Evropě pořád není jídlem
Největší překážkou pro to, aby se hmyz objevil jako běžná součást restauračních jídelníčků, je váhání evropské legislativy a stupeň osvěty veřejnosti. Hmyzí maso se oproti běžnému masu vyznačuje obrovským obsahem proteinů, enzymů, minerálů a téměř nulovou kontaminací nepříznivými látkami. Jídlem budoucnosti je označováno zejména kvůli malé spotřebě krmiva, vody a energií během jeho chovu. Chuťově připomíná ovoce, oříšky nebo korýše.