Rozdělovat svět na města a přírodu není správný přístup. Říkají to architekti z dánského studia Tredje Natur, kteří mění Kodaň v zodpovědné a udržitelné město. „Dřív jsem se věnoval krajině a Ole Schrøder plánování a stavbám. Ale cítili jsme, že se na všechno koukáme úplně špatně. Pořád se to rozdělovalo: Tohle je město a tohle příroda. Jako by jedno bylo opakem druhého,“ popisuje jeden ze zakladatelů Flemming Rafn Thomsen, jak vznikalo architektonické studio Tredje Natur, které s Olem založili.
Jde o společnost, která se zabývá udržitelným designem měst a jejich propojení s přírodou. „Navrhujeme život v budoucnosti. Nový způsob rozvoje měst i společnosti. Je to splněný sen,“ říká Flemming v kampani Driven japonské automobilky Toyota, jejímž cílem je představit projekty, které zlepšují současný život a stojí za to se od nich inspirovat při dalším vývoji. „Jsem přesvědčen, že architekti a projektanti mají obrovskou moc i zodpovědnost vzhledem k výzvám, před nimiž stojíme,“ dodává.
Víc než jen estetika
Studio Tredje Natur proto hledá funkční řešení problémů způsobených člověkem. Dokonalým příkladem činnosti těchto architektů, z nichž každý přichází z trochu jiného odvětví, je kodaňské opatření proti povodním. „Problém je, že dnes jsou všude ulice a chodníky a voda nemá kam odtékat. Tak jsme si řekli fajn, pokud se nám podaří vymyslet prvek, který by byl součástí chodníků, nasál by vodu, dokázal ji zadržet a následně někam odvést a využít ji, bude to další krok k zelenějším ulicím,“ popisuje Flemming, jak vznikly velké chodníkové pláty s dírami, které skutečně odvádí dešťovou vodu ke stromům a záhonům lemujícím kodaňské ulice.
Ukázkou může být i park Enghaveparken v Kodani, který je uzpůsoben tak, aby dokázal zadržet obrovské množství dešťové vody. Stačilo k tomu jen zvýšit obvodovou zeď kolem parku, vykopat trochu hlíny a přidat šetrnou a odolnou vrstvu. A když neprší, využívá se park jako jedno velké veřejné sportoviště.
Dva problémy naráz
„Když se mluví o městském plánování, často narazíte na spory a protiklady. Jsou politické strany, které milují stromy a nenávidí auta, nebo naopak. Ale co je skutečně potřeba, je nacházet řešení, která tyto propasti překlenou,“ vyzývá Ole Schrøder. „Ok, auta tu být musí, stejně jako stromy, příroda a lidé. To všechno je součást fungujícího města. Můžeme dokonce kombinovat řešení klimatických problémů s efektivními řešeními infrastruktury, jako jsou například tunely,“ dodává.
Každé řešení městského plánování by tak podle něj mělo být co nejefektivnější. Využít odpad nebo nepotřebný materiál, který může jinde pomoci. Zmíněné chodníky jsou proto vyrobeny z čistírenského kalu, jenž je vedlejším produktem odpadních vod.
V současnosti v Tredje Natur pracují na uměle vytvořeném ostrově Lynetteholmen s rozlohou skoro tři kilometry čtvereční. Vznikl kvůli změnám klimatu, aby bránil město před záplavami. Jejich cílem však nejsou jen konkrétní kroky, které mění jejich město. Chtějí změnit společnost. Nadchnout do jejich způsobu přemýšlení i jeho obyvatele, a vytvořit tak úplně nový myšlenkový koncept, kterým se může inspirovat celý zbytek světa.