Že je med zdravý, je obecně známo. Zrovna tak se ví, že jeho vlastnosti ovlivňují květy, z nichž včely nektar sají. A v květech manuky se skrývá velká uzdravující síla.
Manuka je keř nebo strom s líbeznými květy bílé až růžové barvy, vzdálený příbuzný australského „tea tree“. Už Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu, věděli o léčivých vlastnostech manuky (vědeckým názvem je to Leptospermum scoparium, českým balmín metlatý). Využívali ji k dezinfekci a na podporu hojení zranění a zánětů, vnitřně pak při nachlazení, zánětu močového měchýře, průjmech a dalších infekcích, odvar se pil také na uklidnění nebo pro snazší usínání. Účinné látky se vyskytují v listí i kůře stromu a dostávají se pochopitelně i do medu. Ten pak získává při svém vzniku ve včelím úle ještě něco navíc a právě v tom je jeho hlavní síla.
Proti bakteriím
Ve včelím úle totiž začne při proměňování nektaru z manuky v med vznikat pozoruhodná látka (tzv. methylglyoxal), která vyniká vysokým antibakteriálním účinkem. Tato látka se vyskytuje i v běžném evropském medu, ale nedostatečném množství. Tam se obvykle pohybuje kolem 20 mg na 1 kg medu, přitom pro účinné antibakterální působení je zapotřebí 100 mg na 1 kg. V manukovém medu přitom může podíl této látky dosáhnout několik set miligramu na 1 kg, podle původu medu a způsobu skladování. Obsah účinné látky se měří metodou vyvinutou na Technické univerzitě v Drážďanech a na certifikovaných výrobcích se udává ve stovkách MGO. Výzkum vedl prof. Thomas Henle, evropská autorita v oblasti analýzy potravin, a výsledky jeho týmu byly publikovány v odborném časopise Molecular Nutrition & Food Research Journal v lednu 2008.
Úporné infekce
Předností této látky (methylglyoxalu) je její účinnost v potírání úporných infekcí, často odolných vůči běžné antibiotické léčbě. Pomáhá při napadení zlatým stafylokokem (Staphylococcus aureus) i v jeho obávané multirezistentní formě nebo proti bakterii Helicobacter pylori, což je původce vleklých a obtížně léčitelných žaludečních potíží. Kromě toho působí i proti virům a plísňovým infekcím. Za zmínku stojí i to, že na zdraví působí příznivě i další látky v manukovém medu jako flavonoidy, vitamín C nebo žlutá barviva karoteny.
Jak manukový med prospívá:
– MGO 250+ se doporučuje při potížích s refluxem jícnu, pálení žáhy a poruchách trávení.
– MGO 400+ pomáhá v léčbě žaludečních vředů a doporučuje se při syndromu dráždivého tračníku. Pomáhá u obtížně hojících se ran, jaké bývají u diabetiků, dále proleženin a pooperačních ran.
– MGO 550+ je vhodný při potížích s ekzémem, při ateroskleróze, pásovém oparu nebo při angíně.
Jak ho užívat?
Manukový med je vhodné jíst nejlépe 2-3 čajové lžičky ráno nalačno, asi 20 minut před jídlem. Pravidelná konzumace prospívá také zdravým lidem. Už po dvou týdnech se zvyšuje množství červených krvinek, vzrůstá hladina železa a krevního barviva hemoglobinu. Výzkumy navíc ukázaly, že každodenní konzumace tří lžiček manukového medu podporuje imunitní systém v boji proti rakovině.
Více na www.medymanuka.cz.
