Na kole v úzkých serpentinách, anebo při výběhu na lesních trailech pod sluncem ozářenými štíty velehor zvláště v okolí Anterselvy teď můžete potkat jihotyrolskou vílu. Ale pozor, může být ozbrojená.
Biatlonová královna Dorothea Wierer je největší sportovní hvězdou Jižního Tyrolska. Pochází z Niederrasenu/Rasun di Sotto v údolí Anterselvy/Antholz, kde leží vyhlášené biatlonové centrum, dějiště světových pohárů i mistrovství světa. V dětství hrála fotbal s kluky, lyžovat začala až v deseti letech, v prvním závodě netrefila žádný terč, ale starší bratr ji nakonec pro biatlon přesvědčil.
V juniorech už začala vyhrávat. A dodnes používá zbraň, vyráběnou přímo na míru v německé manufaktuře v Anterselvě… Za dvanáct let vrcholné kariéry získala nyní 31letá krasavice čtyři olympijské medaile, třikrát se stala světovou šampionkou, z toho dvakrát loni právě doma v Anterselvě, a přidala dalších sedm medailí ze světových šampionátů, vyhrála celkově světový pohár. K tomu stihla dokončit univerzitní vzdělání, nafotit kolekci pro Playboy a vdát se. Na závodech se objevuje už i její mladší sestra Magdalena.
Dorothea teď ještě odpočívá po náročné sezoně, ale už zase plánuje, jak se co nejlépe nachystat tu další, olympijskou zimu 2021/22. „Jaro v Jižním Tyrolsku pro mě znamená dotankování energie. Užívám si rozkvetlou přírodu, její vůně a barvy, delší dny a hlavně sluníčko,“ říká. V oblibě má i výstupy na Weisshorn (2317 m), jehož vrcholek ještě ukrývá bílá čepice. Zdejší krajina je zkrátka ideální nejen pro regeneraci, ale i důkladnou přípravu.
„Společně s národním týmem připravujeme tréninkové kempy v Anterselvě a Martelltalu. Moc se těším, že budu moci strávit hodně času doma, což mi dá klid a pohodu, abych mohla co nejlépe odtrénovat všechny potřebné dávky,“ říká.
Kde to má nejraději? „Jsem ráda takřka kdekoliv v Pusterském údolí. Ale přímo miluju běhy okolo jezera v Anterselvě právě teď na jaře. S tímhle místem jsem propojená, připomíná mi moje dětství a výlety s rodinou a přáteli. Ještě raději jsem ale na kole, protože zvládnu delší vzdálenosti a vidím toho víc. Jednou ročně vyrážíme pravidelně s reprezentací na kole z Marteltallu na Passo Stelvio, to je nejkrásnější trasa, jakou si umíte představit.“
Nejen tyčinky, ale gelíky, ale jako nejlepší „traťovku“ s sebou Dorothea vozí vždycky vozí pravé a „obyčejné“ jihotyrolské jablko. „Mám je moc ráda a nikdy na ně nezapomenu,“ usmívá se. „A na vrcholu si dám za odměnu kousek jablečného štrůdlu, ten mi zase dodá energii.“
Po tvrdém tréninku využívá pohostinnosti vyhlášených wellness center v hotelích v Pusterském údolí. „Sauna, to je moje,“ dodává. Po ní si zaslouží pořádnou večeři. V jejím menu nesmí chybět krémová dýňová polévka a chřest, samozřejmě z místních zdrojů. V ledničce má vždycky zdejší jogurt a sýr a na podzim si smlsne na křupavých kaštanových srdcích.
„Dorothea je pro mě tváří Jižního Tyrolska a zvlášť Anterselvy, kterou mám sama moc ráda, hned po mých domácích Krkonoších,“ říká česká biatlonistka Lucie Charvátová, která právě na zdejších tratích dosáhla loni svého životního úspěchu, když tu na mistrovství světa získala bronzovou medaili.
