Nejen koronavirus opět nabírá na síle. Letošní vlna podzimních respiračních onemocnění udeřila dříve, než je obvyklé. Pediatři hlásí plné ordinace, nemocnice zase upozorňují na těžší průběh chřipek. Pozor, nesahejte hned po antibiotikách. Ztrácejí svoji účinnost právě v důsledku nadměrného užívání.

Antimikrobiální rezistence se po celá desetiletí zvyšuje po celém světě. Již nyní je na celém světě ročně asi 700 000 úmrtí způsobeno odolnými organismy a toto číslo by mohlo dramaticky vzrůst. Představuje jednu z největších budoucích hrozeb pro lidstvo, protože by nás mohla připravit o naši nejúčinnější zbraň v boji proti bakteriálním infekcím.

Jeden z hlavních důvodů, proč antibiotika ztrácejí svoji účinnost, je jejich nadměrné a unáhlené užívání. Zdánlivě běžná onemocnění, jako jsou kašel, rýma či bolest v krku, mají letos silnější průběh. Lidé se mylně domnívají, že jim k rychlejšímu uzdravení pomohou antibiotika. Je běžnou praxí, že jejich předepsání vyžadují u lékaře. Většinu těchto obtíží však obvykle způsobují viry, nikoli bakterie. Užívání antibiotik může v takovém případě nemocnému zadělat na mnohem závažnější zdravotní problémy. Bakteriím ve svém těle totiž umožní, aby se staly odolnými vůči působení antibiotik.

Nevhodné užívání i předepisování antibiotik

Pacienti se ale dopouští dalších chyb. Řada z nich přestává brát léky, jakmile se jejich zdravotní stav zlepší. Taková situace ovšem není signálem pro zastavení léčby – některé rezistentní bakterie mohou v těle přežít a pacienti tak budou muset s léčbou začít od začátku.

Ještě horším příkladem jsou nemocní, kteří si sami naordinují již dříve uchovaná a nedobraná antibiotika. Takový postup má významný vliv na vznik rezistentních bakterií v těle pacientů.

Na vině šíření antibiotické rezistence jsou však i někteří lékaři, kteří je předepisují bez vyšetření na zjištění citlivosti bakterií i v případech, kdy to není nutné. Často volí antibiotika s širokým spektrem, která jsou pro pacienty sice komfortnější, ale vystavují je nežádoucím účinkům a z dlouhodobého hlediska výrazně ovlivňují rozvoj antibiotické rezistence.

Návštěva lékaře není vždy nutná

Jak ale zjistit, kdy je opravdu nezbytné vyhledat lékařskou pomoc a kdy stačí běžnou virózu jen vyležet? „Zvýšená tělesná teplota není dostatečnou informací pro určení diagnózy. Je důležité znát hladinu CRP. Podle jeho obsahu v krvi můžeme poměrně přesně rozlišit mezi bakteriálním nebo jiným, nejčastěji virovým, původem onemocnění. Zatímco první případ splňuje podmínky pro nasazení antibiotik, v druhém se zpravidla stačí vyležet a léčit běžně dostupnými prostředky“, vysvětluje Jana Hraběová, produktová manažerka společnosti HARTMANN – RICO.

Domácí CRP test od značky Veroval® dokáže s více než 95% přesností určit, zda infekce v těle je bakteriálního původu a je tedy nevyhnutelné nechat si antibiotika předepsat. Běžná koncentrace C-reaktivního proteinu v séru zdravých jedinců je nízká (0-7 mg/l), při bakteriální infekci se výrazně zvýší během 6-12 hodin, přičemž ve většině případů platí, že zvýšené koncentrace CRP jsou typické pro bakteriální onemocnění, na rozdíl od virového, kdy koncentrace CRP zůstává v normálním rozmezí.

Přehlížení antibiotické rezistence může zapříčinit návrat do minulosti, kdy lidé umírali na infekce, které dnes dokážeme běžně léčit. Přístup k tomuto problému by se měl proto razantně změnit, a to na všech úrovních. Osvěta ohledně správného zacházení s antibiotiky by měla směřovat nejen na zdravotníky, ale hlavně na širokou veřejnost. Proto nám dvě mezinárodní osvětové kampaně o antibiotikách v listopadu připomínají, jak důležité je zajistit účinnost antibiotik do budoucna – především jejich uvážlivým používáním, ale také očkováním, které předchází infekcím a činí tak léčbu antibiotiky zbytečnou. Světový týden zvyšování povědomí o antibiotikách (WAAW) se koná ve dnech 18. – 24. listopadu 2021 a Evropský den povědomí o antibiotikách (EAAD) 18. listopadu 2021.