Dřevo zažívá opravdový boom. Způsob jeho zpracování i využití je čím dál modernější, a tak se čím dál častěji využívá nejen v rodinném bydlení, ale i v městské zástavbě. Jaké jsou jeho nejzásadnější benefity?
„U rodinných domů odstartoval trend dřevostaveb už zhruba před 20 lety, ale u větších projektů jej pozorujeme teprve v posledních dvou nebo třech letech. Ovšem v takové míře, která by se dala označit za malou vlnu tsunami. Raketově roste zájem investorů, ze dřeva se staví administrativní budovy, školy i několikapatrové bytové domy,“ popisuje aktuální fenomén architekt, spoluzakladatel studia Prodesi/Domesi a organizátor Salonu dřevostaveb Pavel Horák.
Důvod je podle něj jednoduchý. Lidé čím dál víc řeší, co jedí, jaké nosí oblečení, ale i jak bydlí. „Ve všech těchto ohledech je čím dál důležitější nejen kvalita, ale také udržitelnost, v níž dřevo jako jeden z mála stavebních materiálů vyniká. Kromě toho si lidé přiváží i zkušenosti s dřevostavbami ze zahraničí, takže důvodem je i inspirace z cest,“ říká Jiří Oslizlo, přední český výrobce křížem lepených panelů (CLT).
Betonu se podle něj sice dá těžko konkurovat, ale přesto jsou dřevostavby stejně bytelné, někdy dokonce bytelnější než klasická zástavba. „Dřevostavba může mít 10 až 16 centimetrů široké nosné stěny ze dřeva, které jsou opravdu pevné. Vnitřní nosné stěny navíc mají akustickou výhodu, takže vás nikdy nevzbudí soused, který si v sedm ráno přidělává poličku příklepovou vrtačkou,“ směje se Horák.
Kvalita dřevostaveb je daná i tím, že jde o velmi kultivovaný obor, kde se pracuje poctivě a často rukama. „Naším cílem je nabízet ještě lepší zpracování, než jaké nařizují normy, a to se nám dlouhodobě daří,“ dodává.
Obor obecně posouvají čím dál modernější technologie, které se navíc neustále vyvíjejí. Nové technologie lepení a křížení dřeva umožňují dřevostavbám jít do více pater. Vylepšuje se prefabrikace, která bude jednodušší i rychlejší, a bude díky moderním strojům a technologiím vyžadovat méně pracovníků. „V nejbližších třech až pěti letech se bude výroba automatizovat, což vyřeší nedostatek pracovních sil,“ předpovídá Pavel Horák.
Právě rychlost stavby patří k jedné z největších výhod dřevostaveb. „Znamenají také nižší zátěž města při výstavbě, protože jejich části se do velké míry prefabrikují, tedy vyrábějí někde úplně jinde. Samotná stavba je potom výrazně rychlejší a méně omezuje své okolí,“ vysvětluje architekt.
Dalším z jedním z nejžádanějších benefitů dřeva je jeho udržitelnost. Ve stavebnictví je dřevo spolu s několika recyklovanými materiály v podstatě jediný udržitelný materiál. „Když srovnáte vytěžený lom a les, je jasné, že mnohem snadněji obnovíte les a člověk v něm zase může jít na procházku. V celém životním cyklu dřeva je spousta benefitů,“ připomíná Horák.
To ale není vše. Moderní dřevostavby z lepených panelů skytají i další výhody, lépe odolávají požáru než třeba ocelové konstrukce i železobeton. Křížem vrstvené dřevo (CLT) samo o sobě je schopné odolávat požáru a není nutné ho obkládat jiným materiálem. A v neposlední řadě musíme doplnit, že výstavba dřevostaveb je navíc méně prašná a méně hlučná.
Města s dřevostavbami se v létě tolik nepřehřívají, stavby ze dřeva totiž mají nižší akumulaci. Bydlení ze dřeva však má i terapeutickou funkci – přináší do každého domova uklidňující a zdravou vůni, stejně jako velmi příjemnou měkkou akustiku, která ještě navíc tlumí okolní hluky.
Velkou výhodou je i flexibilita dřeva, která umožňuje celkem snadno provádět změny v bydlení, ať už jde o nové příčky nebo naopak nové dveře, nebo třeba o dostavění například garáže či jiné části domu. Vše jde velmi rychle a snadno.
„Dřevo můžete také využít na doplňky, nejrůznější detaily, které dodají příjemný wellness feeling. Je ale lepší se vyhnout vlhkému prostředí, tedy sprchovým koutům, okolí van, umyvadel či záchodů,“ radí Pavel Horák, který před 18 lety založil Salon dřevostaveb, jehož další ročník začne v Praze 19. dubna a představí to nejlepší z tohoto oboru. Pokud se chcete dozvědět o dřevostavbách více, zastavte se 20. 4. v rámci volně přístupné akce Dne dřevěné architektury na piazzettě Národního divadla, kde zároveň proběhne venkovní výstava v dřevěné instalaci.
Jak během této akce potvrdí i světoví architekti a další odborníci, o využití dřeva ve stavebnictví ještě hodně uslyšíme. Jeho nespornou výhodou je i to, že nedostatek nehrozí. „V drtivé většině používáme smrkové dřevo, jehož zásoby zajistila kůrovcová kalamita. Ve střední Evropě je ho dost na desítky let dopředu. Protože les roste 80 let, už dnes se lesní hospodáři zabývají tím, co bude po kůrovci, a jak zajistit dostatek dřeva i do budoucna,“ ujišťuje Horák.
