Fenomén carsharingu zažívá v Praze velký boom. Milan Beutl, ředitel českého zastoupení Anytime Carsharing nám v rozhovoru vysvětlil, jak sdílení aut funguje, proč v něm vidí budoucnost a jak díky carsharingu přibylo více parkovacích míst ve městě.

Jak funguje carsharing v praxi?
Je to opravdu snadné. Najdu si v aplikaci Anytime Carsharing v telefonu nejbližší auto, dojdu k němu, telefonem ho odemknu, svezu se kam potřebuji a tam ho nechám. Auto zamknu telefonem a platba se mi srhne z přiložené karty. Zaplatím jen za minuty, kdy jsem auto používal. Nic dalšího neplatím, kilometry, palivo, dálniční známku, pojištění, mytí, asistenční službu – to vše je zahrnuto v ceně. Pokud potřebuji auto pro sebe na delší dobu, mám na výběr některý z dlouhodobějších tarifů: od jedné hodiny až po celý víkend.
Je to vlastně taková hodně rychlá autopůjčovna bez kanceláře a papírování, dostupná 24/7. Před první jízdou je nutné se zaregistrovat do mobilní aplikace. Stačí vyfotit občanský průkaz, řidičský průkaz, udělat selfie a přiřadit platební kartu, trvá to obvykle do 15 min. Pak hned mohu službu využívat.

Je tato služba určená pouze pro Prahu?
Většina z dosavadních 300 000 jízd Anytime Carsharing byla v rámci Prahy nebo okolí. Pronájem auta začíná v tzv. Domácí zóně, což je dnes téměř celé území Prahy. Jet mohu kamkoliv v rámci České republiky, auto pak vracím zase do Prahy na území Domácí zóny.

Kdo jsou vaši zákazníci a kam se nejčastěji s autem přepravují?
Typický uživatel Anytime Carsharing je Čech ve věku kolem 30 let, nemá vlastní auto a žije v Praze. Auto používá pro jízdy po Praze stejně jako kdyby měl vlastní vlastní auto: ráno do práce, přes den na schůzky, z práce na nákup a pak domů. Večer za zábavou a o víkendu někam mimo Prahu na návštěvu nebo na výlet. Průměrná jízda po Praze je 11 km a trvá půl hodiny.

V čem spatřujete výhody carsharingu a jaké jsou případně jeho nevýhody?
Hlavní výhoda jsou nižší celkové náklady ve srovnání s vlastněním auta. U vlastního auta je nutné zaplatit povinné ručení, havarijní pojištění, dálniční známku, parkovací povolení – to už je kolem dvaceti tisíc korun za rok a auto ještě neujelo ani kilometr. K tomu ale musíte připočítat náklady na palivo, amortizaci, opravy a jiné. Z finančního pohledu určitě nemá smysl pořizovat si vlastní auto pokud nenajedu ročně víc než 10 000 km. Dalším benefitem je možnost zaparkovat na všech modrých a fialových zónách po celé Praze.

Naopak, carsharing nedoporučuji jako řešení pro rodiny s dětmi. Dětské sedačky, mít možnost si nechat trvale věci v autě, toto carsharing obvykle nepodporuje. Příjemná vlastnost carsharingu, že je auto dostupné kdekoliv a můžete ho zaparkovat také kdekoliv. Nese to ale jednu nevýhodu, že volné auto nemusí být dostupné přesně v místě kde ho potřebujete. Ten kdo používá carsharing častěji s tím už počítá, jen je nutné trochu jinak plánovat.

Co se stane, když sdílené auto odřu, nebo nabourám?
Je to podobné jako u vlastního auta. Škody, které způsobím ostatním se hradí z povinného ručení. Škody na vozidle, které řídím já hradím já do výše spoluúčasti, které je max. 4 999 Kč nebo 14 999 Kč podle typu tarifu. Výhoda oproti vlastnímu autu je asistenční služba 24/7 včetně našich řidičů v ulicích, kteří pomohou s vyřízením škody na místě a rovnou nabídnou náhradní auto.

Jaké vozy pro carsharing využíváte?
Máme dobrou zkušenost s vozy Toyota Yaris a Toyota Corolla, oboje v provedení Hybrid, s automatickou převodovkou a parkovací kamerou. Yaris je ideální auto do města, jak na jízdu, tak na parkování. Corolla je větší, častěji se používá na delší cesty, ale díky parkovacímu asistentu se s ní dá zaparkovat snad ještě snadněji než s Yarisem.
Auta v provedení Hybrid jedou v městském provozu více než 50% na elektřinu. Dobíjí se automaticky při brzdění nebo vestavěným benzínovým motorem, mají dojezd přes 550 km.

Myslíte si, že carsharing je budoucnost? Proč?
Současnost i budoucnost dopravy ve městech a konkrétně v Praze je určitě městská hromadná doprava. Pražská MHD je na skvělé úrovni a obstojí i v porovnání se světem.
Carsharing je ale určitě perspektivní alternativa dopravy pro velká města. Průměrné auto v Praze 96% času stojí (a tedy zabírá parkovací místo), pouhých 4% času je využité k účelu ke kterému si ho někdo pořídil, tedy na jízdu. Oproti tomu carsharové auto použije za den několik řidičů. Odhaduje se, že jedno carsharové auto ušetří 8 až 15 parkovacích míst.
Krom toho carsharové společnosti obvykle provozují mladší auta s nižšími emisemi než je průměr ve městě.
Bylo by pochopitelně naivní si myslet, že pražané prodají svoje auta a přesednou do carsharingu. Faktem ovšem je, že obliba carsharingu v Praze stále roste, dnes už s ním má zkušenost více než 6% obyvatel a počet najetých km vozy carsharingu se už ročně pohybuje v řádech milionů. Carsharing se tak stává byť alternativní ale nedílnou součástí pražské dopravy.

Jak funguje tato služby v ČR a jak ve světě?
Kromě Prahy se carsharing pomalu rozjíždí také v Brně a určitě se bude dále rozrůstat.
Pokud mohu mluvit za Prahu, tak carsharing zde funguje stejně jako v jiných městech. Zásadní je dohoda s magistrátem o možnosti parkování. V Praze je postavena na spolupráci Asociace Českého Carharingu a Odboru rozvoje dopravy včetně komise pro parkovaní.
Další nutnou podmínkou pro dlouhodobé fungování je provozování carsharingu v souladu s potřebami a možnostmi města. Tady mohu potvrdit, že od začátku vstupu Anytime Carsharing na trh před více než rokem jsem nezaznamenal v provozování carsharingu ani nástin problémů, které Praha řeší s provozovateli koloběžek nebo pronájmu bytů.
Proč si myslíte, že dnešní doba nahrává sdílené ekonomice?

Vnímám, že v posledních letech zejména pro mladší lidi převažuje možnost svobody nad potřebou vlastnit. Carsharing přesně tohle nabízí – možnost využít auto jen pro sebe a když chci, ale nemít starosti a nic neplatit když zrovna jet nepotřebuji.