Znečistění ovzduší nad evropskými metropolemi oxidy dusíku je v době omezení zavedených v boji proti koronaviru zhruba o 50 procent nižší než ve stejné části loňského roku. Na základě analýzy nových dat satelitního programu Copernicus o tom informovala Evropská kosmická agentura (ESA). Nová zjištění potvrzují závěry dřívějšího výzkumu koncentrací oxidu dusičitého NO2 založeného na datech z období mezí 14. a 25. březnem.
Nyní vědci z nizozemského meteorologického úřadu KNMI analyzovali údaje shromažďované od 13. března do 13. dubna a průměrné hodnoty porovnávali s těmi z jara 2019. Experti v propočtech zohledňují koncentrace oxidu dusičitého za delší časové úseky, aby do výsledků co nejméně promlouvaly výkyvy způsobené lidskou činností a počasím.

Čistší Madrid, Řím i Paříž
I při práci s daty z celého měsíce autoři výzkumu upozorňují na možné nepřesnosti, pokles v míře znečištění je nicméně nezpochybnitelný. V ovzduší nad Madridem je v meziročním srovnání přibližně o 48 procent méně oxidu dusičitého a podobné jsou výsledky u Říma a Milána. Nad Paříží dokonce podle nizozemských expertů koncentrace klesla asi o 54 procent.

NO2 vzniká při provozu elektráren a dalších průmyslových zařízení a produkují jej také spalovací motory. Výskyt oxidu dusičitého může mít značné negativní důsledky pro veřejné zdraví, zvyšuje pravděpodobnost, že se u obyvatel objeví potíže s dýcháním.

Mohou za to plošné zákazy
Nová zjištění o poklesu koncentrace se týkají období, kdy Itálie, Španělsko, Francie a další evropské země zaváděly dosud stále platná plošná omezení v souvislosti se šířením koronaviru. Itálie celostátní karanténu zavedla ještě v první polovině března, krátce nato vyhlásily podobná opatření vlády v dalších státech včetně Česka. Společenský život v mnoha evropských metropolích se v březnu prakticky zastavil, továrny přerušily výrobu a provoz hromadné dopravy spadl na zlomek běžné úrovně. Karanténní opatření zůstanou v Evropě v platnosti i v následujících týdnech a ESA uvádí, že tým z KNMI bude nadále situaci monitorovat.

Dlouhodobé řešení stále chybí
Zatímco emise exhalátů se v posledních desetiletích podařilo v Evropě snižovat, špatná kvalita ovzduší poškozuje lidské zdraví a životní prostředí i nadále. Snížení intenzity dopravy a průmyslové výroby způsobené koronavirem prokázalo jasnou souvislost s množstvím oxidů dusíku v ovzduší. Současná karanténní opatření ale budou zřejmě trvat jen několik měsíců a poté se emise vrátí k předchozím vysokým hodnotám.

Evropu čekají zákazy a emisní limity
Velká část motoristů dnes kvůli nejasným podmínkám v budoucnu oddaluje nákup nových aut a spíše si ponechává starší a tedy méně ekologické vozy. Napříč Evropou již probíhají kroky k omezení a ukončení prodeje vozidel znečišťujících ovzduší. Ve Štrasburku budou naftové vozy zakázány od roku 2025, ve Švédsku začne zákaz platit od roku 2030 a Velká Británie zakáže vozy se spalovacími motory do roku 2035. Již na začátku letošního roku také automobilky musely zaragovat na přísnější limity pro flotily jednotlivých značek, což s sebou přineslo útlum nabídky aut s velkoobjemovými spalovacími motory, rozšíření portfolia elektromobilů a hybridů. To s sebou mnohdy přineslo citelné zdražení nových vozů. Zdražit ale nemusely všechny značky. Například Toyota, která vykazuje nejnižší průměrné emise na vozidlo již několik let, nemusela letos díky široké škále hybridních vozů svou nabídku nikterak upravovat a namísto zdražování naopak řadu svých modelů zlevnila.