Tentokrát jsme pro vás vyzpovídali kameníka, Tomáše Hrdinu, který je mistrem ve svém oboru a má za sebou desítky realizací stále populárnějších venkovních kuchyní. Lásku ke kameni získal od svého otce, pana Karla Hrdiny, se kterým mají už 13 let společně firmu a věnují se především výstavbě kuchyní z českého pískovce, ale v jejich portfoliu najdete i další stavby z tohoto kamene. Tomáš Hrdina vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích. Žije s manželkou a dvěma syny v rodinném domě za Prahou.

Jak člověka napadne, že začne studovat kamenickou školu a stane se kameníkem?
Kámen mě fascinoval už od dětství. Mojí největší inspirací byl můj táta, který vyráběl nádherné věci z pískovce. Dostat se na střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou byl proto můj sen dlouho předtím, než jsem byl přijat, ničím jiným jsem nežil. V době mého mládí bylo téměř nemožné se tam dostat.

V současné době děláte realizace především venkovních kuchyní z pískovce. Proč jste si vybral toto zaměření a proč zrovna z pískovce?
Kamenná zahradní kuchyň je v něčem naprosto mimořádné místo pro setkávání. Kuchyň a oheň obecně asi přitahuje lidi k sobě a zahradní kuchyň z přírodního kamene má neuvěřitelně pozitivní energii. Jsem o tom čím dál více přesvědčený a potvrzují mi to i zákazníci. Používáme český labský pískovec proto, že má skvělé vlastnosti, dlouhou životnost a stabilitu, zároveň je dobře opracovatelný, je to čistý ekologický materiál. Díky znalosti tradičních technik starých kameníků z něj vznikne perfektně funkční dílo, které skvěle vypadá. Z pohledu řemesla je to výzva, což mě baví. Jde totiž v podstatě o propojení kamnářského a kamenického řemesla. Naše zahradní kuchyně z pískovce jsou unikátní tím, že mají svedené všechny spotřebiče do jednoho komína a na to musíte mít velice dobré znalosti právě i z kamnářského oboru. A další předností, možná nakonec i tou nejdůležitější, je nezaměnitelná chuť pokrmů z pece. Maso upečené v peci je zároveň i trochu vyuzené, uvnitř je krásně šťavnaté, na povrchu křupavé a voní kouřem. To prostě nejde ničím jiným napodobit.

Kdo jsou vaši zákazníci?
Naši zákazníci jsou lidé, kteří chtějí něco exkluzivního, ale musí to být plně funkční. Chtějí si užít atmosféru grilování s rodinou a přáteli, která je něčím výjimečná. A jak jsem pochopil, někdo to bere i jako investici. To mi řekl jeden bankéř, který se těší, až si do zahradní kuchyně od nás bude zvát své klienty a přátele. Výrobek z kamene neztratí nikdy svojí hodnotu.

Kde nejdál jste realizoval stavbu kuchyně?
Asi nejzajímavější místo, kde jsme stavěli, byl Zanzibar. Tam jsme v jednom z nejluxusnějších resortů postavili africkou kamennou kuchyň, kde se dělají africké dobroty pro VIP turisty. Dále máme připravené základy v Moskvě, ale momentálně tam zakázky nemáme, ani politická situace nám moc nedovoluje tam zatím pracovat.
Plánujete i nějaké další projekty v zahraničí?
Určitě, další velká výzva nás čeká v Německu, kde jsou zákazníci velmi nároční. Tento projekt se bude realizovat v co nejbližší době, dotyčný zákazník v Německu se už prý nemůže dočkat.

Kolik stojí taková zahradní kuchyň a kolik času zabere výstavba od prvního návrhu na papíře až po zapálení prvního polínka v krbu?
Co se týká ceny kuchyně, ta se velmi těžko odhaduje, pokud není hotový návrh. Každá kuchyň je jinak velká, jinak vybavená – není to sériová výroba. U takového druhu staveb to ani nejde. Nejvíc času vlastně zabere návrh. Když se pak návrh a položkový rozpočet odsouhlasí, navezeme si na místo materiál a samotná stavba trvá tak 2-3 týdny. Důležitá je koordinace s ostatními řemesly – klempíři, pokrývači, truhláři, elektrikáři a tak dále. Po dokončení kamenických prací musí celá stavba alespoň 3 týdny tzv. „zrát“. Trpělivost se v tomto ohledu určitě vyplatí, protože žár může nevyzrálou stavbu zásadním způsobem poškodit.

Vaši zákazníci mají určitě různé představy o kuchyni a také různé styly bydlení. Spolupracujete v tomto ohledu s architekty a designéry nebo si to celé troufnete vymyslet a vybudovat sám?
Návrh a design každé kuchyně je to nejdůležitější a také nejtěžší. Je třeba si uvědomit, že kámen nepodléhá trendům ani módním vlnám. Kuchyně, které jsme postavili před 10 lety, jsou stále krásné a majitelé je nikdy nevyměnili. Při navrhování se musí propojit funkčnost a design. A to umí nejlépe stavitel, který má s kamenem zkušeností. Při prvním náhledu je pro mě nejhlavnější zjistit ten pravý účel – proč to chtějí a k čemu to má sloužit. Jiné požadavky má majitel restaurace a jiné požadavky má senior, který si chtěl postavit něco pěkného jako odkaz pro vnoučata. Zatím jsme při navrhování a stavbě zahradních kuchyní pomoc od architektů ani designérů nepotřebovali, spoléháme na naše vlastní zkušenosti a cit pro kámen.
Kolik takových realizací kuchyní během roku zvládnete? Má na vaši práci nějaký vliv současná pandemická situace?
Každý rok se počet kuchyní, které zhotovíme, trochu zmenšuje, což si vysvětluji několika důvody. V prvé řadě jsou zakázky čím dál tím složitější a technicky náročnější a klade se větší důraz na spojení s designem moderních domů. Kuchyně samotné jsou větší a větší. Někdy mám skoro pocit, že stavíme spíše rodinný dům než zahradní kuchyň. Současná pandemická situace naši práci také ovlivnila. Jednak veškeré materiály, které potřebujeme pro svou práci, buď nejsou vůbec anebo mají několikatýdenní zpoždění. A pak byla také zajímavá dynamika poptávek během pandemické krize. Během lockdownu nikdo nechtěl nic dělat, žádné telefonáty, úplný klid. Když se to uvolnilo, tak jakoby se se zakázkami roztrhl pytel. Všichni najednou volají, že to chtějí mít co nejdřív hotové a kdy můžeme začít. To je první obvyklá otázka všech zákazníků.

Předpokládám, že máte i kladný vztah k vaření, když stavíte kuchyně. Co si doma nejraději ve venkovní kuchyni připravujete a jaké nejexotičtější jídlo jste jedl?
Ano, já vaření miluju. Když jedu udělat svým zákazníkům tzv. první panenský zápal, tak se na to strašně těším. Vždycky vymýšlím něco nového. Naše tradice je, že ten, kdo tu kuchyň objednal, musí zapálit první sirku. Je to ten nejkrásnější okamžik. Mnohdy se mi stává, že mi z toho běhá mráz po zádech, když vidím tu krásnou kuchyň a spokojeného zákazníka. Ale ještě hezčí moment je, když vytáhnu například uzenou panenku z udírny, nakrájím ji, osolím, opepřím a podávám hostům a panu domácímu. Častokrát se i stává, že všichni radostí tleskají. To je úžasný pocit. Jinak moje nejoblíbenější jídlo jsou ty nejobyčejnější bramborové placky, do kterých zabalíte trhané vepřové, které bylo uzené a pečené zároveň a je krásně šťavnaté, provoněné kouřem. K tomu stačí přidat jen trošku salátu, majonézy a zakápnout olejíčkem. To je pro mě prostě úplně nejvíc.
A nejvíc exotické jídlo pro mě je sýr uzený v punčoše od paní domácí, kterou osobně sundám z nožky, vložím do punčošky sýr a pak se celý i s ponožkou vyudí. To je pro mě vrchol gastronomie.

Když se řekne slovo luxus, co si pod tím vybavíte? Co pro vás znamená luxus?
Pro mě je největší luxus být s rodinou a s kamarády u ohně, dělat si tam výborné dobroty a u toho popíjet dobré pivečko. Největší luxus je čas strávený s lidmi, které mám rád.

Máte děti? A myslíte, že půjdou ve vašich stopách? Zajímají se o vaši práci?
Mám dva kluky, Matyášovi je 8 a Adamovi 11 let. Zdalipak půjdou v mých stopách, to si nejsem úplně jist. Předpokládám, že pokud v sobě budou mít vášeň stavět nejkrásnější kamenné kuchyně po celém světě, tak to přijde nějak samo. Rozhodně je nebudu nutit do něčeho, co by je v budoucnu nebavilo. Ale musím se přiznat jedné věci – tu stejnou vášeň jako mám já a můj táta, takovou, která nás naučila proměnit surový kámen v nejkrásnější kuchyně na světě, tu se v nich pokouším nenápadně probudit.