Existují investice, které nevyžadují neustálou pozornost a jejichž hodnota se neodvíjí od aktuálních módních trendů. Přesto mají pevné místo v dobře strukturovaném portfoliu. O tom, proč mezi ně patří i zemědělská půda, hovoří Vladimír Zpěváček ze společnosti AGRO INVEST.

Po zkušenostech s vysokou inflací lidé čím dál častěji přemýšlí, jak ochránit hodnotu svého majetku a kam uložit své peníze. Jakou roli v tomto ohledu podle Vás hraje zemědělská půda?
Zemědělská půda má v ochraně hodnoty majetku velmi specifické místo. Z vlastní praxe vnímám, že nejde o nástroj rychlého zhodnocení, ale o dlouhodobý uchovatel hodnoty. Právě v období zvýšené inflace se ukazuje její síla – půda je reálný, hmatatelný majetek, který nelze rychle vytvořit ani nahradit. Díky tomu funguje jako přirozená pojistka proti znehodnocování peněz.
Kam byste v takovém portfoliu zemědělskou půdu zařadil vedle nemovitostí nebo finančních aktiv?
Zemědělskou půdu vnímám jako stabilizační prvek portfolia. Ve srovnání s rezidenčními nemovitostmi, tedy byty a domy, je méně závislá na každodenním provozu, nájemnících nebo aktivní správě. Zároveň má blíže k reálným aktivům než k čistě finančním instrumentům. V portfoliu tak funguje jako klidná, dlouhodobá složka, která vyvažuje dynamičtější investice.
Proč by podle Vás měla mít zemědělská půda své místo v investičním portfoliu investora?
Protože nabízí kombinaci vlastností, které se dnes hledají čím dál obtížněji – stabilitu, omezenou nabídku a dlouhodobou perspektivu. Půda tu byla před námi a bude tu i po nás. Z mého pohledu je to investice, která nepodléhá módním trendům a jejíž význam v čase spíše roste než klesá.
Pokud má investor své portfolio z velké části vybudované, čím byste mu vysvětlil, že zemědělská půda do něj může smysluplně zapadnout?
U investorů, kteří už mají portfolio vybudované, často vidím posun v uvažování – od hledání výnosu k hledání stability. Právě tady dává zemědělská půda velký smysl. Může fungovat jako tichý, dlouhodobý pilíř portfolia, který nevyžaduje neustálou pozornost, ale má jasnou hodnotu a logiku v dlouhém časovém horizontu.
Jak dnes vnímáte přístup investorů k zemědělské půdě ve srovnání s minulými lety?
Z mé zkušenosti je patrný posun. Dříve byla zemědělská půda často vnímána jako okrajová nebo „nudná“ investice. Dnes se na ni investoři dívají mnohem strategičtěji. Více řeší dlouhodobý kontext, ochranu hodnoty a také mezigenerační rozměr. Očekávání se posunula od rychlých výnosů k rozumné a udržitelné stabilitě.
Jak dlouho má podle Vás smysl držet zemědělskou půdu?
Zemědělská půda je typickým příkladem majetku, který dává smysl držet dlouhodobě, často i napříč generacemi. Právě v tom vidím její skutečnou hodnotu. Nejde jen o investici v ekonomickém smyslu, ale i o určitý odkaz. V tomto kontextu se spíše než na roky díváme na dekády.
Čím si vysvětlujete, že dlouhodobé zhodnocení půdy je srovnatelné nebo vyšší než u řady jiných investic?
Je to kombinace několika faktorů. Půdy je omezené množství, její význam dlouhodobě roste a zároveň jde o základní zdroj, bez kterého se společnost neobejde. Nepodléhá technologickému zastarávání ani rychlým změnám trendů. Právě tato kombinace omezené nabídky a trvalé potřeby stojí za jejím stabilním a dlouhodobě velmi solidním zhodnocením. Důležitým hlediskem je také lokalita. Aktuálně se jako zajímavá alternativa k investicím do půdy v České republice nebo v zemích západní Evropy ukazuje zemědělská půda na Slovensku. Proto je aktuálně core produktem programu AGRO INVEST právě investice do zemědělské půdy na Slovensku.