Dílo Gaddafi in Rome: Notes for a Film od Alessandry Ferrini u odborné poroty zvítězilo díky „své schopnosti prezentovat kontroverzní fakta spojená s moderní geo-politickou historií”.

Slavnostní předávání ocenění proběhlo za účasti Giovanny Melandri, Jeana-Christopha Babina, Houa Hanrua, Bartolomea Pietromarchiho, Giulii Ferracci a finalistů Alessandry Ferrini, Namsala Siedleckiho a Silvie Rosi.

Alessandra Ferrini (Florencie, 1984) se s dílem Gaddafi in Rome: Notes for a Film stala vítězkou třetího ročníku soutěže MAXXI BVLGARI PRIZE. Soutěž je společným projektem MAXXI – Národního muzea umění 21. století a značky Bulgari – klenotnického domu, který je již déle než 130 let ikonou italského umění. Jeho cílem je podpořit a propagovat mladé umělce. Autorčino dílo se stane součástí sbírky MAXXI Arte Collection. Silvia Rosi (Scandiano – Reggio Emilia, 1992) získala Cenu publika za dílo Teacher Don’t Teach Me Nonsense.

Obě oceněná díla muzeum odkoupí a stanou se součástí umělecké sbírky MAXXI Arte Collection.Slavnostní ceremoniál předávání ocenění se uskutečnil v úterý 25. října v 19:00 v auditoriu muzea MAXXI a předcházela mu beseda s kurátorkou výstavy Giulií Ferracci a třemi finalisty Alessandrou Ferrini, Namsalem Siedleckim a Silvií Rosi (Gallery 5, 18:00).

Slavnostního předávání ocenění se zúčastnil Jean-Christophe Babin, generální ředitel domu Bulgari, Giovanna Melandri, prezidentka Fondazione MAXXI, Hou Hanru, umělecký ředitel muzea MAXXI, Bartolomeo Pietromarchi, ředitel MAXXI Arte, porotce Dirk Snauwaert, ředitel WIELS Contemporary Art Centre a Alessandro Onorato, římský poradce pro gala akce, sport, turismus a módu.

U mezinárodní poroty, jejímiž členy byli Hoor Al Qasimi, prezidentka a ředitelka Sharjah Art Foundation, Chiara Parisi, ředitelka Pompidou-Metz, Dirk Snauwaert ředitel WIELS Contemporary Art Centre, Hou Hanru a Bartolomeo Pietromarchi – zvítězilo dílo Gaddafi in Rome: Notes for a Film od Alessandry Ferrini „pro svou schopnost prezentovat kontroverzní fakta moderní geo-politické historie a střet s oficiálními a oslavovanými vzorci historických a psaných příběhů. Porota velmi ocenila působivost a vyváženost analýzy dokumentárních materiálů, jako jsou fotografie, texty a filmy, a jejich rekompozici do formy nového příběhu. Ten poukazuje na důležitou roli výzkumu při obraně lidských práv a globálního občanství v post-koloniální éře.”

Cenu publika získala za schopnost ztvárnit v moderní perspektivě, na pomezí lyrična a ironie, témata jako je původ, generační problematika a vzpomínky Silvia Rosi. Její dílo Teacher Don’t Teach Me Nonsense získalo přes 55 % hlasů.

Giovanna Melandri, prezidentka Fondazione MAXXI prohlásila: „Gratulujeme všem třem finalistům, které vybrala mezinárodní porota pro jejich schopnost vykreslit pomocí estetické diversity a experimentování naléhavost vyobrazení různých scénářů budoucnosti. Blahopřejeme také oběma vítězkám, kterými jsou Alessandra Ferrini a Silvia Rosi. Ocenění MAXXI BVLGARI Prize propojuje Národní muzeum moderního umění s renomovanou ikonou italského umění, kterou značka Bulgari bezesporu je. Díky této prověřené a strategické spolupráci se kredit této ceny během let neustále zvyšuje a její reputace je srovnatelná s Turnerovou cenou, udělovanou ve Spojeném království, či Cenou Marcela Duchampa ve Francii. Cena MAXXI BVLGARI Prize představuje zajímavou příležitost pro umělce, kteří díky ní mají možnost prezentovat svůj talent veřejnosti. Nabádá nás k sebereflexi prostřednictvím umění, které podněcuje naše kritické myšlení a promlouvá k nám o svobodě, vzpomínkách, kouzlu diversity a nutnému respektu k přírodě a lidstvu. Umění nám vytyčuje cestu, po které bychom se měli vydat”.

Jean-Christophe Babin, generální ředitel domu Bulgari, dodal: „Třetí ročník ceny MAXXI BVLGARI PRIZE definitivně potvrdil zásadní význam našeho projektu na italské i mezinárodní umělecké scéně. Díky našemu ocenění a výstavě s ním spojené dochází ke zviditelnění idejí mladých umělců. Jejich poetika nás nutí, abychom opustili zažité vnímání světa a nově uchopili témata jako je identita a sounáležitost. Umělecká díla nás nutí ke konfrontaci se změnou i k porovnání se sdíleným systémem hodnot.”

VYSTAVA

První dílo je od Alessandry Ferrini a jmenuje se Gheddafi in Rome: Notes for a Film. Jedná se o video instalaci, která vychází z reportáže uveřejněné v deníku La Repubblica. Ta pojednává o první oficiální návštěvě Muammara Kaddáfího v Itálii v roce 2009, při příležitosti podpisu Paktu o přátelství, partnerství a spolupráci mezi Itálií a Libyí. Dílo Gaddafi in Rome zrcadlí vztah mezi významem informací a porozuměním komplexním geo-politickým událostem a analyzuje vztah Itálie ke své historii z moderní perspektivy.

Skulpturální instalace Nuovo Vuoto (New Void) od Namsala Siedleckiho se skládá z 6 rukou. Jsou z různých materiálů a liší se i tvarem, stejně jako podstavce, na kterých jsou osazeny – najdeme zde sádru a beton, dřevo, kameninu, pěnu z extrudovaného polystyrenu, modrý polyuretan, bronz či foukané sklo. Za dílem stojí specifický zájem umělce o manipulaci a evoluci látek i jejich přechod z jednoho skupenství do jiného. Siedlecki se jako moderní alchymista zabývá širokým spektrem elementů a technických řešení, které vypráví příběh o transformaci těla.

Na výstavě samozřejmě nechybí dílo Teacher Don’t Teach Me Nonsense, jehož autorkou je Silvia Rosi, italská umělkyně, jejíž kořeny spadají do Toga. Silvia chápe fotografii jako prostředek zkoumání identity a vzpomínek. Ve svém díle zkoumá rodinnou historii a odkaz identity pomocí událostí z každodenního života. Soutěžní dílo tvoří tři fotografické a video bloky, které doprovází audio instalace. Umělkyně zdůrazňuje význam jazyka v procesu utvrzení identity a reflektuje následky kolonizačních aktivit, které se odehrály v Togu.