Prodejní prezentace Grace’n’Glamour s podtitulem Fashion and the City představila 8. října v Gallery Lucerna aktuální kolekce F/W dvacítky českých návrhářů a šperkařů. Mezi vystavujícími jste se mohli setkat s Janou Minaříkovou, Ivanou Follovou, Eliškou Tomkovou, značkou Piaf Design, Jaroslavou Procházkovou, Ivetou Pecuchovou i dalšími českými tvůrci. Exkluzivní magazín Top Class, který se stal hrdým mediálním partnerem letošního ročníku, pomohl mezi vystavujícími návrháři zvolit Grace Idea, neboli tvůrce nejoriginálnějšího nápadu. Letošní vítězkou se stala sperkařka Lucie Avramová (značka LUUTHIEN), se kterou vám přinášíme exkluzivní rozhovor…

TC: Šperky, které vytváříte, nejsou všední. Je na nich znát patrná náklonnost k historii a tradicím. Inspiruje vás nějaké konkrétní období nebo vaši tvorbu ovlivňují různé epochy?

Lucie: Historii a historické vědy mám ráda. Vlastně jsem vystudovaná antropoložka a část studií se opírala právě o historii. Během gymnaziálních a vysokoškolských let jsem vystřídala řadu epoch. Chvíli mě fascinovala gotika, poté zase secese, jindy jsem byla uchvácena antikou. A ano, jednotlivé epochy se odrážejí i v mé tvorbě. Často zákaznice mé šperky komentují slovy, že jsou jako z jiné doby nebo že jim třeba připomínají secesi. Někdy je tato inspirace záměrná, ale jindy úplně mimovolná, až nechtěná. Například moje poslední kolekce náušnic Antique odráží jak jinak právě antické období a to plánovaně. Jindy ale vytvořím šperk, který má být inspirován třeba lesem. A až po dokončení šperku zjistím, že se do něj vloudilo něco ze secese, ač to nebyl záměr. Často také tvořím přímo historizující šperky k dobovým kostýmům.

TC: Nápadné šperky asi neumí nosit každá žena. Pro jaké zákaznice především navrhujete?

Lucie: Každá žena je jiná, každá je originál. A tak se snažím vnímat i vlastní tvorbu. Zakládám si na tom, aby každý šperk byl jediným originálem. I proto v mé nabídce najdete šperky nenáročné, které se dají nosit při jakékoliv příležitosti, a na druhé straně šperky, které většina žen obdivuje, ale jen některé si na ně troufnou. Tyto ženy ale nezůstávají jen u jednoho šperku a někdy se z nich stávají, podle jejich slov, sběratelky. A tyto zákaznice nakonec často přicházejí s vlastními návrhy, které se snažím realizovat. Možnost nechat si zhotovit šperk podle vlastního přání nabízím každé ženě. Díky tomu můžete mít šperk, který je vám ušitý na míru a odráží vaše myšlenky, zážitky a vzpomínky. Zkrátka je jenom váš. Takže mé zákaznice jsou především různé, mají různé chutě a díky tomu je pestrá i má tvorba. Všechny mé zákaznice jsou také výjimečné a zajímavé osobnosti. A nakonec mé zákaznice spojuje touha po originalitě.

TC: Pokud si u vás zákaznice objedná originální šperk, co o ní musíte předem vědět? Je to otázka dlouhodobějšího tvůrčího procesu ve smyslu poznávání, nebo umíte sama na první pohled odhadnout, v jakém stylu šperk navrhnout, aby se v něm žena cítila sebejistě a jedinečně?

Lucie: To je různé. Někdy zákaznici znám z dřívějška, takže už od zadání zakázky se mi v hlavě honí spoustu nápadů. Jindy je třeba vyměnit si pár vět. První kontakt většinou probíhá prostřednictvím e-mailu, takže ze začátku často nevím, jak zákaznice vypadá, co má ráda. Někdy se to ani nedovím, protože jim nerozesílám žádné osobnostní dotazníky :-) Ale i když se po několika e-mailech seznámíme blíž, vždy je tvorba takového šperku adrenalin. Bude se jí nakonec líbit? Trefím se do jejích představ? Tyhle otázky mě provázejí od výběru materiálu, přes vlastní tvorbu, až po nafocení šperku a odeslání fotografií. A pak to napětí při čekání na odpověď. Téměř pokaždé ale očekávání splním. Je to jako kouzlo. Vždyť stačí jenom trocha nepochopení a celé to může být od začátku špatně. Stačí třeba jenom špatně se domluvit na barevném odstínu. Pokud se ale někdy netrefím na první pokus, vždy se jedná o drobnosti, které se dají celkem snadno napravit. Pokud zákaznice chce, komunikace pokračuje i po předání šperku. Někdy se vídáme i dlouho po tom. Ke každé zákaznici přistupuji vždy individuálně. Některá má o šperku jasnou představu a popíše mi ho do detailu. Jiná jenom řekne, že má ráda ametysty a zbytek nechá na mě. Třetí pošle fotku šatů, ke kterým mám sama něco vymyslet. Důležitou zásadou je ale to, že se plánovaný šperk musí líbit i mě. Nerada dávám z rukou něco, co neodráží aspoň kousek ze mě. A tenhle detail se nakonec stává tím hlavním, co se mým zákaznicím líbí a proč si nechají udělat šperk právě z mé dílny.