Že existuje více druhů sektů, víme asi všichni. Že jsou takové, které se hodí k určitým situacím, tušíme nejspíš také. Že i šumivé víno může být pití pro muže, si dnes dokáže přiznat kdejaký svalnatý chlapák. Ale které sekty to jsou a jak je poznáme?

„Svatouškujeme tím víc, čím horší je čert, jehož chceme pocukrovat…“ Slova klasika předznamenávají jedno z hlavních kritérií, podle kterého sekt dělíme a podle kterého si ho nejčastěji vybíráte vy sami. Podle obsahu cukru. Tak postupujeme od slaďoučkého, měkkého doux až po suchý delikatesní brut nature s příjemnou kyselinkou, který může obsahovat maximálně tři gramy cukru na litr sektu. Ve výsledku nemusí být množství cukru úplně přesné, protože některé sekty se po druhotném kvašení ještě doslazují, nicméně stupnice je neomylná.

Obsah cukru v sektu

BRUT NATURE   0–3 g/l

EXTRA BRUT     0–6 g/l

BRUT     0–12 g/l

EXTRA DRY         12–17 g/l

SEC       17–32 g/l

DEMI SEC           32–50 g/l

DOUX   50 g/l a více

„Je to, jako bych pil hvězdy…“ … řekl vynálezce bublinek, které dělají sekt sektem. Ale jak vůbec vznikají? Základem sektu je nejčastěji tzv. cuvée (pokud byste chtěli udělat dojem na večírcích, vyslovujte „kyvé“). Cuvée je kombinace několika vinných odrůd, které se liší podle typu sektu. Při druhotném kvašení připraveného cuvée tichých vín přeměňují  dodané speciální kvasinky cukr na alkohol a oxid uhličitý, který při pití vnímáme jako perlivé bublinky.

Toto druhotné kvašení se může provádět hned dvěma způsoby. Metodou charmat, při níž kvasí velké množství nápoje v nerezových nádobách, anebo klasickou, šampaňskou metodou, kterou používá například česká společnost BOHEMIA SEKT pro svoji edici Prestige. Za použití této tradiční metody kvasí šumivé víno v oddělených lahvích, díky čemuž je každý kus nezaměnitelným originálem.

V České republice, stejně jako na mnoha jiných místech na světě, se používá germánský styl označování vín. Znamená to, že informace na etiketách (oblast původu, obsah cukru, obsah alkoholu) jsou zaměřovány na kvalitu vína, na jeho jakost. Nabízí se tedy otázka: jaký je rozdíl mezi šumivým vínem a jakostním šumivým vínem, tedy sektem? Příměrem bychom mohli říci, že se od sebe liší stejně jako hrubý neopracovaný diamant právě vynesený z dolu od mimořádně krásného a vybroušeného klenotu.

Šumivá vína jsou vyráběna rychleji a „hruběji“ než ta jakostní. Oba typy sice procházejí již zmíněným druhotným kvašením, ale zatímco jakostní šumivá vína (sekty) mají minimální dobu kvašení půl roku u charmatové metody a devět měsíců u té klasické, jednoduchá šumivá vína minimální dobu kvašení nemají. A takto můžeme pokračovat dále. Jakostní šumivá vína jsou prokvašena do minimálního tlaku tří a půl baru, šumivá vína do minimálního tlaku tří barů. Základní cuvée sektu musí mít alespoň devět procent alkoholu, jednoduchým šumivým vínům stačí osm a půl.

Samozřejmě se dělení „bublinek“ nečlení jen na šumivá vína a sekty. Ale rozebírat rozdíly mezi dosycovaným perlivým vínem, jakostním aromatickým sektem nebo šumivými víny by vydalo na celou knihu. Těm, kteří prostě mají rádi bublinky, postačí vědět, na co právě mají chuť a že to nejlepší od každého typu si mohou dopřát ve Starém Plzenci.